V kontrolovaném období let 2015 až 2017 se podle kontrolorů nedařilo plnit dlouhodobé vize, cíle a opatření, které si úřad pro sociální služby sám stanovil a které jsou popsány v Národní strategii rozvoje sociálních služeb 2016 až 2025. Mezi 17 opatřeními, které měly být splněny, bylo například zvýšení podpory neformálním pečovatelům, legislativní vymezení kvality sociálních služeb nebo stanovení odborné způsobilosti zaměstnanců v sociálních službách.

"Je ale nutné uvést, že většina cílů je vázána právě na předložení novely zákona o sociálních službách, věcného záměru o sociálních pracovnících a dalších legislativních úpravách, které nebyly vládou nebo Parlamentem v předchozím volebním období schváleny," reagovalo ministerstvo práce (MPSV) pod vedením Jany Maláčové (ČSSD) v tiskové zprávě s tím, že novela by měla být předložena do konce roku.

Připravovaná novela zákona o sociálních službách, která má mimo jiné sladit právní úpravu s dosavadní praxí či stabilizovat financování sociálních služeb, měla podle NKÚ nabýt účinnosti původně už v dubnu 2017. Dosud ale přijata nebyla.

Kontroloři ministerstvu také vytýkají to, že nevázalo kraje k tomu, aby nevyužité dotace vracely. "Ty se v dalším roce staly součástí jejich rozpočtů, a MPSV tak nemohlo zkontrolovat, na co je příjemci ve skutečnosti použili. V součtu se jednalo o více než 90 milionů korun," uvedl NKÚ.

Dotace na lůžka

Úřad také porovnal dotace pobytových sociálních služeb. V roce 2017 se u dotací pro domovy pro seniory rozdělené peníze v krajích na lůžko průměrně pohybovaly od 57 tisíc korun do 106 tisíc korun, pro domovy pro osoby se zdravotním postižením pak od 89 tisíc do 256 tisíc korun. Dotace na lůžko v chráněném bydlení byly v jednotlivých krajích v rozsahu od 66 tisíc korun do 205 tisíc korun. Kontroloři uvedli, že výše dotace MPSV na lůžko ovlivňuje řada faktorů - například výše nákladů na správu a provoz objektů či rozličná struktura klientů.

"Zmiňované rozdíly průměrných dotací poskytnutých na jedno lůžko v pobytových službách mezi jednotlivými kraji jsou normální skutečností, která odráží jak rozdíly v nákladovosti, tak i vícezdrojovou povahu financování sociálních služeb," dodalo ministerstvo práce.

"Je například zřejmé, že příspěvková organizace města, která má financování zajištěné z 90 procent z obecního rozpočtu, bude k dokrytí svých nákladů potřebovat z dotace ministerstva práce mnohem menší část peněz na lůžko, než například nezisková organizace, která za sebou silného zřizovatele nemá," vysvětlilo ministerstvo.

Nedostatek sociálních pracovníků

Stále přetrvávajícím problémem je podle úřadu také nedostatek sociálních pracovníků. "K řešení situace by mohl přispět zákon o sociálních pracovnících. Ani ten však dosud nebyl přijat," podotkli kontroloři.

"Je to reflexí celkového stavu českého trhu práce. V tomto ohledu MPSV realizuje několik kroků. Například od ledna 2018 se zvýšily platové třídy, za poslední tři roky se zvýšily platy sociálních pracovníků cca o 35 procent. Díky tomu se počet sociálních pracovníků stabilizoval a nyní nedochází k úbytku," reagovalo ministerstvo.

V letech 2015 až 2017 rozdělilo MPSV mezi jednotlivé sociální služby ze svého rozpočtu 28 miliard korun. Celková výše dotací je dána zákonem, stejně jako výše podílu pro jednotlivé kraje. V ČR působí přibližně 2000 poskytovatelů sociálních služeb, starajících se přibližně o 76 tisíc klientů.