„Můj cíl je zvýšit tuto úhradu a dostat ji do obcí. Obyvatelé obcí jsou biti. I když jsou zaměstnáni, poškozuje to životní prostředí. Obce by z toho měly více profitovat, jak kraj, tak obce by z těžby měly dostávat daleko víc peněz," řekl Brabec.

Více peněz dlouhodobě požadují starostové dotčených obcí, mimo jiné Horního Jiřetína a Litvínova. „Je to výsměch lidem tohoto kraje. Procento z vytěženého nerostu se musí výrazně zvýšit. Aby většina peněz šla do zisků soukromých firem a jen drobky obyvatelům tohoto kraje," řekl starosta Litvínova Milan Šťovíček (STAN).

To, že vláda limity těžby hnědého uhlí neprolomí, ministr starostům neslíbil. Vše bude podle něj závislé na autualizaci státní energetické koncepce. „Vlastníkem uhlí je český stát a ten by si měl rozhodnout, jestli je uhlí důležité," vysvětlil Brabec. Sám ale bourání obcí kvůli těžbě odmítá. „Je tady i malé prolomení limitů, to znamená v Bílině. Tam to neovlivňuje lidská sídla, neovlivňuje to obce, je to snadnější," vysvětlil Brabec.

Malé prolomení limitů podle Bubeníčka nic neřeší

Podle hejtmana Ústeckého kraje Oldřicha Bubeníčka (KSČM) tzv. malé prolomení limitů nic neřeší. „To samozřejmě neřeší situaci lomu ČSA. Bílina může v současné době těžit bez jakéhokoli omezení, ale na lomu ČSA už jsme opravdu na hranici. Pokud nedojde k nějakému zásadnímu rozhodnutí, ať je to těžit, nebo netěžit, ti lidé tam žijí v nejistotě. Nespojoval bych ty dvě věci dohromady," řekl Bubeníček.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) minulý týden v Horním Jiřetíně řekl, že o prolomení či neprolomení limitů těžby hnědého uhlí by vláda mohla rozhodnout do konce roku 2015. Sám by preferoval také krajské referendum, které by bylo závazné.

Limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách stanovilo usnesení vlády z roku 1991. Zaručují městům a obcím, pod nimiž je uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány. Zrušení limitů by postihlo především Horní Jiřetín a jeho místní část Černice poblíž dolu ČSA. Hrana těžební jámy by se dostala jen pár set metrů od okraje Litvínova.