Měkký sýr prevert si už ve Francii nekoupíte. Nikdo jej nevyrábí. „Byl to měkký sýr se silnou chutí, velmi intenzivní, přitom na jazyku jemný," vzpomíná na pochoutku z mléka Laurence Grasová, jež na trhu v bretaňském městečku Fougères prodává na 150 druhů sýrů. Přitom několik z nich už se nevyrábí. „Mnoho vynikajících sýrů vyráběných z čerstvého mléka, podobně jako prevert, už neexistuje." Občané ve francouzských regionech si uvědomují, že jim něco v posledních letech schází. A tím je gastronomická rozmanitost, francouzské kulturní dědictví. Mlékárna Nazard, jež v Bretani sýr prevert vyráběla, je už deset let zavřená. A podle místních novin Ouest-France se stále pro místní lidi jedná o katastrofu přirovnávanou k zemětřesení.
Podobně dopadlo i část místních řeznických firem. Po roce 1990 zažívali bretanští řezníci výborné časy. Velkořeznictví Kermené mělo v 90. letech přes tři tisíce zaměstnanců a pobočky v supermarketech Leclerc.
Místní už viděli Bretaň jako zemědělskou velmoc. Pak je ale převálcovala konkurence z Dánska a Německa. Podle německého týdeníku Die Zeit také proto, že německé firmy začaly využívat pracovní sílu z východní Evropy. V Bretani muselo mnoho podniků v potravinářském sektoru zavřít. Posledním důsledkem tohoto vývoje je i uzavření tradičního dobytčího trhu ve Fougères. „Ten tu přitom byl od středověku," postěžovala si řeznice Josette Couturierová, která na náměstí provozuje stánek s pečenými kuřaty.
Místo lahůdek vítězí ve městech kebaby
„Staří lidé zůstávají, ale mladí už nechodí. Stěhují se do větších měst, kde jedí hamburgery a kebab. Na to zajdeme," tvrdí pětačtyřicetiletá žena o zákaznících.
Francie disponuje místními specialitami z masa a mléka v nebývalé šíři, recepty se tu dědí po několik staletí. Tvoří identitu francouzských oblastí.
Regiony pustnou v tom smyslu, že gastronomická rozmanitost mizí. Tradiční rodinné restaurace musejí zavírat. Zejména na severu Francie a na severovýchodě země. V Lotrinsku a Burgundsku.
Tato „devastace" zasáhla i Bretaň. Mizí lékárny, pošty, pekárny. „Prožívám to tu každý den, kdy se zavře další pekárna nebo malý krámek s potravinami. V některých vesnicích musíte pro bagetu až deset kilometrů," vypočítává dosud nepředstavitelnou věc farmářka Caroline Loysanceová.
V městečku, které má 20 tisíc obyvatel, přitom v roce 1975 to bylo skoro 27 tisíc, má největší prospěch z posledního vývoje strana Národní fronta (FN). Do městské rady se dostala také místní klenotnice Virginie D´Orsanne, jež získala za FN 18 procent hlasů.
Extrémní pravice: Čím hůře, tím lépe
„Bretaň pro nás byla dlouho nepřístupným regionem. Dnes tu máme neuvěřitelnou dynamiku s dvouciferným růstem každé volby," řekla německému týdeníku politička.
Strana, kterou vede Marine Le Penová (příští rok na jaře se ve Francii konají prezidentské volby), si z ekonomického propadu francouzských regionů udělala politický slogan.
Každá zavřená restaurace, každý mizející obchůdek s místními potravinami je argumentem, proč volit Front National.
Vylidňování venkovských oblastí v EU
• Průměr Evropské unie:
1 procento ročně
• Příjmy na venkově jsou
o 25–30 % nižší (ve střední a východní Evropě až
o 50 %
• Největší pokles venkovského obyvatelstva:
Lotyšsko, Litva, Bulharsko, Portugalsko, Německo, Rumunsko, Maďarsko
Zdroj: Evropský hospodářský
a sociální výbor
Více čtěte v magazínu Dotyk. www.dotyk.cz
(frn)