I když na tomto místě většinou rozebíráme praktické finanční otázky s přímým dopadem na rodinný rozpočet, dnes uděláme výjimku a podíváme se na finance firemní, a to z velice netradičního hlediska. Půjde nám o ilustraci toho, kolik peněz ztrácejí podniky tím, že zaměstnanci využívají pracovní počítače k zábavě a soukromé aktivitě. Existují totiž statistiky, které si všímají i této oblasti.

Podle Martina Hnízdila ze společnosti truconneXion jde v případě jednoho zaměstnance až o padesát minut denně, přičemž ve srovnání s minulým rokem je to o jednu minutu více. Pro vysvětlení dodáváme, že uvedená firma prodává podnikatelům příslušné vyhodnocovací počítačové programy.

Mzdové náklady

„Firmy se začaly více zajímat o pracovní návyky zaměstnanců nástupem krize v roce 2008. Tehdy začaly nasazovat ve vyšší míře i monitorovací nástroje. V současnosti se však soukromá aktivita přesouvá z počítačů na mobilní zařízení. Ovšem kde jinde, když ne ve firmách by mělo platit, že čas jsou peníze," zní jeho charakteristika nynějšího stavu.

Pro upřesnění je však nutné konstatovat, že zmíněné vyhodnocování se vztahuje pouze na administrativní profese, tedy na ta pracoviště, kde je výpočetní technika každodenním pracovním nástrojem.

Převedeno do průměrné hrubé měsíční mzdy jednoho zaměstnance v roce 2013, zaměstnavatel za vyřizování nepracovních záležitostí z firemního počítače tratil denně asi 125 korun. Obdobná situace platí podle Martina Hnízdila i v nepodnikatelském sektoru, kde je sice průměrný příjem o 3,2 procenta nižší, ale míra využívání techniky k soukromým účelům je zase vyšší. Sem můžeme zahrnout například školy a úřady.

Na druhé straně se však musíme zastat i zaměstnanců. Pevná pracovní doba se často nedodržuje, a stále více lidí pracuje také po večerech z domova a souhrn jejich činnosti daleko přesahuje zákonných osm hodin. Lze si proto představit, že tímto způsobem si jednoduše kompenzují stres a pracovní vypětí, takže v podobném střídání pracovního rytmu nevidí nic špatného.

Z analýzy společnosti truconneXion vyplývá, že vyžadování příležitostné práce po osmnácté hodině večer se týká každé druhé firmy. Konkrétně jde o 53 procent zaměstnavatelských organizací ve sledovaném odvětví.

„Naše měření ukazuje, že pravidelná kontrola zvyšuje pracovní výkon v průměru o 28 procent. Zamezuje excesům typu hodinového surfování či hraní her," říká Martin Hnízdil. Podle získaných údajů většina zaměstnavatelů pro uvolnění a nabrání čerstvých sil toleruje asi dvacet minut hledání na internetu.

„U tvořivých profesí to může být i výrazně víc. Každý potřebuje nějaký čas pro sebe, například kvůli kontrole soukromé elektronické pošty, vyřízení naléhavých záležitostí či odreagování se na zpravodajském portálu. Čas na relaxaci ovšem nesmí být na úkor odevzdané práce," dodává psycholog Michal Walter.

Mobily jsou problém

Ze zajímavého rozboru společnosti truconneXion plyne také to, že míru využívání pracovního času pro soukromé účely v blízké budoucnosti nečekají skokové změny, spíše bude podle prognózy stagnovat.

Největším rizikem budou pro firmy chytré telefony a tablety, které dnes často nahrazují počítače a nejsou zpravidla kontrolovány.

Jako ideální se jeví nalezení rovnovážného stavu, kdy budou zájmy zaměstnavatelů a zaměstnanců uspokojeny ku prospěchu obou stran.

Co možná nevíte.