Od té doby si do bývalé úpravny vody zákazníci přišli pro osm tun ryb. „Těší mě, že stále častěji chodí i běžní lidé, kteří se zajímají o původ jídla," řekl Zezula. Ryby z pisáreckých nádrží lidé ochutnají také v restauracích Pavilon nebo Koishi.

Zezula měl pro rozjezd projektu v Brně několik důvodů. „Brno je centrum vědecko-technologických kapacit. Navíc jsme tady měli rozpadající se prostory, kterým jsme dali nový smysl," vysvětlil Zezula. Biologové z Masarykovy univerzity už teď zkoumají řasy a sinice, které v nádržích vyrostly.

Autor nápadu chtěl brněnským mořem bojovat proti klecovým chovům lososů na mořském pobřeží. „Ve velkochovech se šíří nemoci, které hubí i volně žijící ryby. Dříve jsem kvůli tomu lososa nejedl, ale pak mi došlo, že to nestačí," přiblížil Zezula.

Brňané si na čerstvé ryby na talíři zvykli. „Denně sem přijde někdo nový, každý den prodáme desítky ryb," vyčíslil majitel. Lidem se podle něj líbí, že mohou rybu jíst půl hodiny po zabití.

V nádržích teď žijí lososi, dříve se zaměstnanci starali i o mořské pstruhy. „Brzy chceme dovézt i smuhu královskou a kambalu. Jsou to ryby, kterým vyhovuje teplejší voda," nastínil Zezula.

Do Pisárek převezl sto kubíků vody z Atlantiku. Nyní se voda filtruje a témeř všechna vrací zpět do nádrží.

MARTINA PAVELKOVÁ