Řeč čísel je neúprosná. Jasně vystihuje to, jaká situace vládne na Letišti Leoše Janáčka Ostrava. Loni zde odbavili 307 tisíc cestujících, o devět procent méně než v roce předchozím. Ani ten přitom nebyl růžový, ale o třináct procent slabší než rok 2008.

„Pokles se projevil nejvíce v dubnu loňského roku, kdy činil meziroční rozdíl více než dvaatřicet procent. V tomto období leteckou přepravu celosvětově ovlivnila činnost islandské sopky,“ vysvětluje mluvčí letiště Michaela Kubešová. „Pro srovnání: v ostatních měsících roku se meziroční rozdíly pohybují průměrně mezi pěti až deseti procenty,“ dodává.

Další důvod poklesu počtu cestujících vidí v šetření domácností na zahraničních dovolených. Přestože byl loni odbaven téměř stejný počet charterových letů, v přepočtu na pasažéry jich za sluncem odletělo z Ostravy o 16 tisíc méně než v roce 2009. Pravidelnou dopravu pak ovlivnilo také snížení počtu letů mezi Ostravou a Prahou. Růst naopak zaznamenala nákladní letecká přeprava.

Katovice: Utekly nedostižně vpřed

Zatímco mošnovské letiště tak přešlo ze stadia snění o velkém rozvoji do fáze poklidné letargie, jeho nejbližší konkurenty prach z islandské sopky ani jiné problémy až tak nedrtí. Bohužel jen závistivý pohled dnes můžeme směřovat k letišti v Katovicích, které přitom na počátku druhého tisíciletí bylo na stejných číslech jako Mošnov.

„Rok 2010 byl pro Mezinárodní letiště Katovice rokem, ve kterém došlo k nárůstu počtu odbavených cestujících oproti minulému roku. Celkem služeb letiště využilo 2 403 253 cestujících, což znamená o bezmála čtyřicet tisíc cestujících více než v roce předchozím,“ stojí na stránkách polského letiště.

Důvod katovického úspěchu? Kromě mnoha charterových letů, které přepravují lidi na zahraniční dovolenou, také narůstající počet pravidelných linek, jež provozují nízkonákladoví dopravci. S nimi dnes mohou lidé létat z Katovic bez přestupů do mnoha destinací po celém světě a další cílová města nadále přibývají.

Brno: Pravidelných linek přibývá

Lépe je na tom ve srovnání s Ostravou také letiště v Brně, i když i to loni zaznamenalo pokles počtu cestujících o zhruba deset procent, tedy na 396 tisíc. Podle ředitele Tomáše Plačka bylo negativním zásahem pro cestující zejména značné omezení počtu spojů na lince do Prahy, coby přestupního letiště na další zahraniční spoje.

„V některých segmentech však došlo k růstu. Výrazně se například zvýšilo využití kapacity linek do Moskvy, kde přibyla třetí rotace týdně. Od listopadu se rovněž zvětšil počet stávajících spojů do Londýna na sedm týdně, od prosince přitom provozuje další tři spoje týdně na letiště Londýn-Luton nový dopravce v Brně, nízkonákladový WIZZAIR,“ přibližuje Plaček.

Od začátku platnosti letního letového řádu, tedy od konce března, budou navíc moci létat lidé z Brna také třikrát týdně do Milána a dvakrát týdně do Říma. „Další destinace, o kterých se vedou konkrétní jednání, jsou Gerona, Petrohrad a Zadar. Po dokončení těchto jednání bude doplněn letní letový řád,“ dodává šéf letiště Brno-Tuřany.

Mošnov: Jednání zatím bez cíle

V Mošnově se zatím daří dvěma pravidelným linkám – spojům do Prahy a do Vídně. Další, jako třeba nedávno do Mnichova či Moskvy, po krátkém provozování skončily. Od letního letového řadu přibude jednou týdně spoj do izraelského Tel Avivu, který bude provozovat regionální dopravce Central Charter Airlines.

Nízkonákladové společnosti se však zatím o Mošnov příliš nezajímají. „Letový řád se mění poslední víkend v březnu, takže ještě nemáme informace od dopravců, jaké pravidelné linky a kdy budou v provozu. Většinou nám svoje záměry sdělují až v průběhu března, takže prozatím vám nemohu nic potvrdit,“ odpovídá mluvčí Kubešová na dotaz Deníku, jestli se rýsují nějaké další destinace.

„Stále jednáme s dopravci, nic jiného nemůžeme prozatím potvrdit, je ještě velmi brzo,“ dodává.

Chceme rozvoj Mošnova, říká nové sdružení

Zavedení více pravidelných linek z Mošnova do atraktivních zahraničních destinací. To je cíl vznikajícího občanského sdružení, za kterým stojí fanoušci letiště, jež trápí jeho současný stav.

„Úspěšně jsme se prokousali až do finále. Maximálně v průběhu příštího týdne odesíláme na ministerstvo vnitra žádost o registraci sdružení,“ napsali tento týden zakladatelé iniciativy na sociální síť Facebook.

Jak už dříve řekl Deníku Radim Gal, jeden z těchto zakladatelů, sdružení by chtělo vyvíjet tlak na kraj i vedení letiště a jednat s nimi o tom, aby se kvalita Mošnova zlepšila.

„Chceme, aby pochopili, že lidé chtějí cestovat letadlem, a že s nízkonákladovkami se dá cestovat po celém světě. Měli by je přivést – ne milionovými pobídkami, ale tím, že nebudou předražovat ceny za odbavování,“ konstatoval Gal.

„Nemuselo by začít z Mošnova létat rovnou dvacet linek, stačily by dva nebo tři další pravidelné spoje. Podle průzkumů, které máme k dispozici, by lidé nejvíce stáli o linky do Londýna, Amsterdamu nebo Paříže,“ dodal.