Návštěvníci nyní mohou obdivovat tisíce hraček a při procházení muzea se vracet do dětských let. Prohlídka začíná v místnosti, která je věnovaná firmám Igra a Směr. Prvně jmenovaná vyráběla zejména populární igráčky, Směr na konci osmdesátých let začal vyrábět legendární plastový model favorita, který se vyrábí dodnes.

V muzeu jsou dále autíčka z potištěného plechu. Ne vždy jsou v prvotřídním stavu, to ale podle ředitele muzea Roberta Švece nijak nevadí. „Pokud si děti hrály v písku, tak plech zkorodoval. I takové tady máme, protože hračka je od slova hrát si,“ říká.

Zemský hřebčinec v Písku
Hřebčinec Písek má nové kolbiště. Může pořádat mezinárodní závody

Zajímavé je, že v minulosti vznikaly některé hračky jako přidružená výroba ve firmách s jiným zaměřením. Třeba jablonecká bižuterie vyráběla vlaky nebo malá autíčka, která stála korunu, dvě. Nebo ve Zbrojovce Brno vznikala krásná plechová autíčka.

Jak evropské fondy pomáhají zachraňovat české památky?Zdroj: MMR

Válečná technika, která byla dříve povinnou součástí výroby všech firem s hračkami, je v početném zastoupení z Ruska. Tyto hračky se vyznačují i tím, že jsou obrovské. „Velká země, velké hračky,“ glosuje situaci s nadhledem ředitel muzea. „Rusko za dob studené války soupeřilo s USA. Hračky z Ameriky, které tady máme, jsou podobně velké. Zajímavostí je, že Rusko dělalo plně otvírací angličáky, Matchbox měl většinou otvírací jen kapotu nebo dveře,“ prozrazuje.

Jedna místnost je věnovaná také známé české značce Ites, jejímž nejprodávanějším modelem byl jeep.

Prodalo se jich půl milionu kusů. Firma dělala hlavně ovládané hračky. Nejčastěji šlo o lanko, ke slovu ale přišly i klíčky a pružiny. Dálkové ovládání přitom není tak moderní, jak by se mohlo zdát. Už v osmdesátých letech byla k dostání radiově řízený model Škoda 120. Stál ale 1900 korun, což byl měsíční plat. Nezapomíná se ani na autodráhu, která rovněž nebyla nijak levná, vyšla na v té době slušných sedm stovek.

Zdroj: Redakce

„Snad každý kluk měl autodráhu. A když ne on, tak jeho kamarád. Máme původní šedé i novější černé panely, je tu i autodráha věnovaná dopravě, která má značky a nákladní auta,“ říká Robert Švec na chodbě, kde jsou části autodráhy, autíčka a spousta dobových dokumentů. Dnes však kdysi úspěšná zábava kluků upadá v zapomnění.

S krabičkou stojí dvojnásobek

Autíčka se na trhu obvykle objevila zhruba rok po uvedení reálného modelu na trh a v průběhu let se měnila jen minimálně.Výraznější změnou bylo, když se po znárodnění některých podniků dostala ke slovu sériová výroba. Tomu padlo za oběť několik detailů. Jestli se tato změna výrobních postupů projevila na ceně, lze jen spekulovat.

Muzeum T. G. Masaryka v Lánech
Špejchar vítá zájemce o historii. Proudí sem tisíce návštěvníků

„Třicátá a padesátá léta nejsou dobře zdokumentovaná, co se týká cen. Byly psané na krabicích, které se vyhazovaly. Hračky, které jsou s krabičkou, jsou dnes i trojnásobně dražší než samotné modely,“ přidává další perličku ředitel muzea, který je sám sběratelem československých hraček.

V muzeu jsou k vidění bakelitové modely, z tohoto materiálu se ve své době vyrábělo téměř všechno. Nevýhodou byla křehkost, modely praskaly. I proto je dnes problém najít hezký bakelitový model, často jde o monoposty Talbot. Na konci šedesátých let pak přišel na scénu tvrdoplast a pak plast. Byl levnější a více vydržel.

Muzeum u Jihlavy je unikátZdroj: MMR

Nechybí ani současnost. Jelikož Radek Bukovský je nejen majitel muzea, ale spoluvlastní také firmu Abrex vyrábějící modely aut, lze v přízemí muzea najít nejrůznější zajímavé informace. „Náš nejsložitější model je Škoda 860 a je složen z 228 dílů. Jeho výroba trvá zkušenému pracovníkovi zhruba čtyři hodiny,“ říká Švec. Nejvíce se vyráběla Škoda Fabia, která byla přívěsek na klíče, těch bylo více než milion. Kompletní sortiment pak lze obdivovat v kavárně, která je hned vedle muzea.

Ředitel muzea Robert Švec: Jen málo hraček tu nemáme

„Místní jsou maximálně nadšeni. Vstup do kavárny i do muzea mají zdarma, navíc je to podstatně hezčí dominanta Příseky, než tomu bylo předtím,“ říká ředitel muzea Robert Švec.

Proč padla volba místa zrovna na zámek v Přísece nedaleko Jihlavy? V jakém stavu byl objekt v době koupě?
Volba byla zřejmě proto, že Jihlava je ve středu republiky. Pan majitel muzea Radek Bukovský chtěl, aby to do muzea měli stejně daleko lidé z Brna i z Prahy nebo z Chebu a z Ostravy. Zámek Příseka byl přitom v žalostném stavu, protože do převratu ho měli komunisté a bylo tady zemědělské družstvo. Pak se tady nic nedělalo a až pan Bukovský začal s rekonstrukcí. Přesněji řečeno, s částečnou rekonstrukcí začal už předchozí majitel, ale poté přišel pan Bukovský.

Robert ŠvecZdroj: DeníkJak náročná byla rekonstrukce a jak pomohly fondy EU?
Byla to výrazná pomoc. Zhruba polovina byla od Evropské unie. Pan Bukovský měl sice jasný záměr, který také dodržel, ale je jasné, že evropské fondy v jeho realizaci hrály velkou roli. Rekonstrukce pak probíhala necelé dva roky.

Co vše je v Muzeu autíček Příseka k vidění?
V muzeu autíček se nachází přes deset a půl tisíc starých československých hraček. Jsou tu hračky také z jiných zemí, hlavně z východního bloku a je tady i Západ jako takový. Expozice je hlavně o autíčkách. Je tady ale i výstava kočárků, panenek, různých nádobíček. V posledním patře máme i dřevěné hračky, stavebnice, hry, které se za dob socialismu vyráběly.

Máte přehled, co je nejoblíbenější?
Nejoblíbenější jsou samozřejmě autíčka. Hlavně tatínci a dědečci si sem rádi přijdou zavzpomínat, s čím si hráli – se Škodou 1203, s Tatrou 138, Škodou 110 R na dálkové nebo na bowdenové ovládání. Lidé tady obdivují i velkou sbírku bakelitových hraček ze čtyřicátých, padesátých let a samozřejmě všichni mají rádi česká auta, to znamená škodovky, tatry, pragy, které jsou tady hlavně představené.

Přibývají stále ještě nové exponáty?
Přibývají stále, ale není to už v tak velké míře. Je totiž už jen málo hraček, které v muzeu nemáme. Spíše jsou to různé barevné varianty, které doplňujeme. Nové typy nebo značky, to už nepřibývá. Vitríny jsou dost plné.

Dokážete odhadnout, kolik lidí už alespoň jednou navštívilo zdejší muzeum autíček?
Zrovna nedávno jsme se touto myšlenkou zabývali a takových deset procent návštěvníků tady bylo ještě jednou. Jsou to zhruba dva tisíce, výstavu tedy vidělo celkem asi dvacet tisíc lidí.

Zájem mužů je jasný, snažíte se ale nějak zaujmout i ženy, případně děti?
S dětmi je to složité, protože muzeum je o hračkách do roku 1991, současnou produkci Abrexu představujeme na zdi v kavárně. Děcka by mohly zajímat spíše nové modely. Snažíme se je ale zaujmout krásnou zahradou, kde se můžou proběhnout, máme tam trampolínu, pískoviště, auta na hraní a podobně, aby se nenudily. A maminky zveme do posledního patra, kde je výstava panenek, kočárků. Není toho mnoho, ale ženy jsou tady také rády.

Asi před měsícem se zde konal Den otevřených dveří s fondy Evropské unie. Jaký byl zájem?
Zájem byl velmi slušný, vyšlo i počasí. Bylo tady přes pět set lidí, akci jsme moderovali, probíhala řada soutěží, některé jsme pořádali my. Myslím, že si to tu všichni užívali.

Užijte si zábavné odpoledne s evropskými fondy na LétofestechZdroj: MMR

Filmový uzel Zlín
Zlínský film nabral nový vítr. Do zdejších ateliérů se vrátil život