Přestože skoro dvě třetiny lidí na průměrnou mzdu stále nedosáhnou, tentokrát jsou platy taženy i odspodu. Tedy nejnižšími mzdami ve stravování či kultuře a platy ve státní sféře, které mimochodem v minulém (volebním) roce vzrostly v průměru o 13 procent.

Zatímco průměrná mzda za rok poskočila o osm procent, medián (tedy nejtypičtější mzda „uprostřed“) je vyšší o devět procent. Nejčastěji tedy nyní Češi berou mediánovou mzdu 27 320 korun (muži 29 639 korun a ženy 24 790 korun). U všech částek je ale nutné odečíst inflaci, která loni z hodnoty platů ukrojila 2,5 procenta.
Paradoxně nejméně loni rostly nejvyšší mzdy, tedy v bankovnictví, pojišťovnictví a v počítačových oborech. Bankéři či ajťáci si polepšili jen o 4,5 procenta a berou v průměru 50 až 53 tisíc korun měsíčně.
SHÁNÍM IT, ZN.: HNED
V případě počítačových odborníků ani takový plat nestačí. Firmy je přetahují a tlak na jejich mzdy tak roste.
Podle průzkumu mezinárodní společnosti Hays dosahují platy v oborech IT v podstatě vždy přes 50 tisíc korun. U specializovaných pozic jako například expertů na tzv. Big Data mohou přesáhnout 150 tisíc korun měsíčně. U ajťáků je navíc trendem odchod na volnou nohu.
„Rok od roku přibývá IT expertů, kteří jistotu stálého zaměstnání, vykoupenou nižším výdělkem a stereotypní prací, mění za kreativitu na volné noze,“ popisuje Milan Čálek z portálu Cool-jobs.eu, který se zabývá právě obsazováním a doporučováním práce a pracovních pozic pro ajťáky. Kromě IT expertů na volnou nohu odcházejí čím dál častěji i odborníci z marketingu a reklamy.
A jak budou výplatní pásky všech profesí vypadat letos? „Pro rok 2018 počítáme, že průměrná nominální měsíční mzda poroste více než sedmiprocentním tempem,“ uzavírá Milan Frydrych, analytik Raiffeisenbank.
