Při pohledu na hodnocení jednotlivých států EU by leckoho mohlo napadnout, že s Češkami není něco v pořádku. Mají o 23 procent nižší platy (vysokoškolačky o 29 procent) a o dvanáct procent nižší důchody než muži. Chudobou jsou nejvíc ohroženy samoživitelky a svobodné ženy.

V oblasti moci jsou v EU třetí od konce. Ještě že jsou dostatečně odolné, protože v segmentu zdraví dosáhly 88,1 bodu ze sta a v průměru žijí o šest let déle než muži.

Včera zveřejněný Index genderové rovnosti ukazuje, že česká společnost si za 30 let neuměla poradit s něčím tak přirozeným, jako je zapojování žen do politiky, sladění rodinného a profesního života nebo stejné odměňování za tutéž práci.

„Zatímco evropský průměr se zvyšuje a ve sledovaných sedmi ukazatelích dosahuje 67,4 bodu, Česká republika je až na 21. místě s 55,7 bodu,“ uvedl Radan Šafařík, ředitel Odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR. Typické je, že vláda na tuto agendu letos snížila rozpočet ze sedmi na čtyři miliony, v příštím roce to mají být jen dva.

S výsledky není spokojená zmocněnkyně pro lidská práva a poslankyně ANO Helena Válková: „Situace u nás není rozhodně ideální, existuje spousta předsudků, a to v politických stranách, firmách i rodinách. Například kvóty, které výborně zafungovaly v severských zemích, u nás nemají šanci. Odmítají je častokrát i ženy.“

Nízké zastoupení

Připomeňme, že v české vládě je čtvrtina žen, státních tajemnic ale pouhých šest procent, náměstkyň 26, ředitelek odboru 30 v Bankovní radě ČNB není ani jedna a ve správních radách největších burzovních společností 15 procent. Poměry ve státních institucích a firmách mapují genderové audity, které mají přispět nejen k rovnoprávnějšímu rozložení vedoucích postů, ale především dohlížet na stejné platové ohodnocení.

Jak připomněla předsedkyně Byznysu pro společnost Pavlína Kalousová, progresivní firmy zveřejňují platová rozmezí pro konkrétní pozice, aby si každý mohl zjistit, zda jeho odměna odpovídá danému nastavení. „Aktivnímu porovnávání platů v Česku brání doložky mlčenlivosti a nijak v tom nepomáhají ani odbory. Zvykem nejsou ani hromadné žaloby,“ sdělila na dotaz Deníku, jak se ženy mají bránit nižšímu platovému ohodnocení, Kalousová.

ČR na křižovatce

Helena Válková zdůraznila, že právě v oblasti rovných příležitostí mužů a žen se Česko ocitlo na křižovatce mezi Východem a Západem: „V tomto směru budeme muset přiznat barvu.“ Dodala, že není důvod, aby Česko bylo házeno do jednoho pytle se zeměmi V4. Polsko a Maďarsko jsou totiž v indexu Evropského institutu pro rovnost mužů a žen na pátém, respektive druhém místě od konce.

Je přitom dokázáno, že postavení žen na vysokých stupních firemního žebříčku společnostem prospívá. Chytré firmy proto v široké míře uplatňují dorovnání platu během rodičovské dovolené, plnou flexibilitu, zkrácené pracovní úvazky, ale také osobní mentoring a vstřícnou firemní kulturu. Válková uvedla, že za nepříznivou situaci nese odpovědnost vláda, premiér a všichni politici, nyní ale nejvíce ona: „Pokud se do dvou let ČR neposune aspoň o dvě místa, na funkci zmocněnkyně rezignuji.“

A co si Helena Válková myslí o Istanbulské úmluvě, eutanazii i novele zákona o státním zastupitelství? Dočtete se v pátečním rozhovoru Deníku.