Největší reálný nárůst mezd zaznamenali vedoucí pracovníci v peněžnictví, a to z 6718 na 117.618 korun, tedy o 243 procent. Lékařům vzrostla mzda o 129 procent na 59.000 Kč. Naopak například horníkům klesla reálná mzda, tedy po odečtení inflace, o více než dvě procenta. V roce 1988 brali 7199 korun, nyní je průměrná mzda horníka necelých 36.000 korun. Čističi oken měli před 23 lety téměř 2700 korun, loni to bylo necelých 12.000 korun.

Zatímco v roce 1988 medián, tedy mzda prostředního zaměstnance, činila zhruba 3300 korun, nyní je kolem 21.500 korun. Ředitel statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý k tomu uvedl, že pro reálný vývoj mezd statistici počítali s tím, že současná cenová hladina je 5,1násobkem cen v roce 1988.

Průměrná mzda v České republice loni meziročně vzrostla o 522 korun na 24.319 Kč. Byla tak vyšší meziročně o 2,2 procenta. Reálně po odečtení inflace se zvýšila o 0,3 procenta. ČSÚ ovšem dnes znovu zopakoval, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Růst je navíc podle dat ČSÚ zkreslen právě tím, že rostou mzdy hlavně vzdělaným a těm s nejvyšším výdělkem.

„Zaměstnavatelé platí za vysokoškolsky vzdělané zaměstnance více než dvojnásobek než za pracovníky jen se základní školou," uvedl Holý. Největší podíl vysokoškoláků přitom pracuje v profesních, vědeckých a technických činnostech a ve vzdělávání. Nejbohatšími odvětvím je pak finančnictví, IT a energetika.

Medián pracovníka s vysokoškolským vzdělání podle údajů ČSÚ je nyní zhruba 34.000 korun, zatímco pracovníka se základním vzděláním zhruba 15.000 korun. I člověk s maturitou má o přibližně 10.000 nižší plat než člověk s plným vysokoškolským vzděláním, vyplývá z dat ČSÚ.

V roce 2011 byla podle dnes zveřejněných dat nejčastější mzda u žen 16.000 korun a mužů 21.000 korun hrubého.