Vyjednávání o mzdě patří k nejtěžším vyjednáváním v běžném lidském životě, říká prezident Asociace vyjednavačů Radim Pařík. Podle různých průzkumů to vypadá, že řada lidí byla letos v tomto ohledu úspěšná. Data ukazují, že v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostly mzdy v průměru o 5,7 procenta.

Průzkum Comp&Ben Asociace, která sdružuje klíčové zaměstnavatele na českém trhu, upřesnil, že mzdy rostly rychleji ve výrobním a IT sektoru než v nevýrobním. Firmy také přidávaly více lidem v provozních pozicích než manažerům. „Například růst mezd ve výrobních společnostech byl vyšší než nárůst mezd v nevýrobních společnostech. Nejvyšší čísla vykazuje například tradičně automotive sektor, medián šest procent, nebo IT sektor. Tradičně jedny z nejnižších nárůstů mezd vykazuje sektor služeb. Tento trend je však setrvalý a dá se očekávat, že bude pokračovat i v dalším období,“ uvedl ředitel asociace Tomáš Jurčík.

Poradenská firma RSM si zase všimla, že svým zaměstnancům přidalo 47 procent oslovených firem, přičemž 27 procent z nich přidávalo plošně. Dalších šestnáct procent společností plánuje, že ještě letos budou zaměstnancům mzdy zvyšovat.

Firmy mění strategii, peníze chybí

Zdá se však, že zaměstnavatelé budou v příštích měsících méně štědří. „Jasně se ukazuje proměna ve strategii firem. Přestože více než čtvrtina z nich má za sebou plošnou valorizaci, u řady oborů už vidíme větší opatrnost a přidávání jen na základě individuální domluvy. Je to logické, firmy si chtějí lidi udržet, ale peníze, které na ně mají, už jsou takřka vyčerpané,“ míní řídicí partnerka RSM Monika Marečková. Domnívá se proto, že ten, kdo dosud přidáno nedostal, další zvýšení mezd se mu vyhne, pokud se sám neozve.

Zaměstnancům přitom může nahrávat nízká nezaměstnanost, která byla v květnu 3,6 procenta. Nedostatek lidí na trhu práce je totiž může donutit k individuálnímu jednání. S propouštěním totiž nepočítá celých 82 procent firem. „Přestože se propouštění nechystá, trh stagnuje. Firmám se tak nebude dařit naplňovat mzdová očekávání svých zaměstnanců a frustrace obou stran se bude spíše prohlubovat,“ doplnila Marečková.

Zaměstnanci se tak budou muset zřejmě smířit s nižším nárůstem svých mezd. „Pro druhou polovinu roku 2024 a zejména pak první čtvrtletí 2025 očekáváme opět mírný pokles nárůstů mezd. Navíc je možné očekávat, že by se již příští rok mohla některá odvětví dostat s nárůsty pod hranici pěti procent,“ předpokládá Jurčík z Comp&Ben Asociace. Jasnější čísla by ale měla být k dispozici až letos na podzim, kdy firmy budou schvalovat své rozpočty na příští rok.

To je ovšem příhodná doba, kdy o zvýšení platu zažádat. Šéf Asociace vyjednavačů Pařík lidem doporučil, aby na vyjednávání o své mzdě přišli včas, dokud nejsou pod tlakem. „Tedy dokud to nutně nepotřebujete. Zároveň ve chvíli, kdy se připravuje rozpočet, abyste se do něj stihli vejít,“ poradil Pařík.

Vyjednávat o mzdě přijďte připraveni

Na vyjednávání by rovněž měli lidé chodit připraveni, je totiž dobré vědět, co od svého zaměstnavatele chtějí. „Důležité je rozmezí od – do a vědět, co mohu vyměnit za nepeněžní benefity. Také nezapomínejte, že vyjednávání je proces reciprocity – něco dám, něco dostanu,“ řekl.

Zrovna benefity byly mocnou zbraní společností. Jenomže vláda přišla s úpravou, která benefity dodatečně zdaní. Téměř polovina firem se jich proto zbavila nebo chystá zbavit.

„Firmy teď tedy stojí před výzvou, jak kompenzovat nedostatečný růst mezd ve chvíli, kdy se jim paleta benefitů kvůli konsolidačnímu balíčku zúžila. Výrazně více se tedy budou zaměřovat především na vzdělávání a investice do kompetencí svých pracovníků. To vše ale paradoxně se strachem, že je nakonec přetáhne vyšší mzdou konkurenční firma. Pro trh práce to jednoduše není dobře,“ vysvětlila Marečková.

Každopádně letos poprvé po dvou letech se lidem zvedla reálná mzda, a to o 4,8 procenta v prvním čtvrtletí letošního roku. Stojí za tím především nižší inflace.