Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na biofarmě se musejí dobře střídat plodiny a více nad tím přemýšlet

Naplno šestadvacetiletý Petr Marek pracuje na Biofarmě Marek Častonín teprve dva roky, ale pomáhal tady už od puberty. Jeho tatínek začal s ekologickým zemědělstvím na konci devadesátých let minulého století a v současné době se na farmě podílí takřka celá rodina.

21.10.2017
SDÍLEJ:

Naplno šestadvacetiletý Petr Marek pracuje na Biofarmě Marek Častonín teprve dva roky, ale pomáhal tady už od puberty. Jeho tatínek začal s ekologickým zemědělstvím na konci devadesátých let minulého století.Foto: Deník / Kudrhaltová Jana

Letošní výnosy polí byly nižší. Do jaké míry se to promítlo na vaší biofarmě?
Dá se říct, že nijak, protože jsme zaměření na živočišnou výrobu. Konkrétně na krávy. Takže když je na poli menší výnos, výrazně nás to neovlivní. Co se týče krmiva, máme každý rok rezervu zhruba tisíc balíků. Obilí nám také zbývá, takže jsme letos jenom udělali trošku menší rezervu než v předchozích letech.

Opravdu nepoužíváte žádnou chemii? Jak se to dá bez ní zvládnout?
Opravdu ne. Musejí se dobře střídat plodiny. Většina obilí, co pěstujeme, musí být po jeteli. Ten tomu dodává ze vzduchu dusík a pole odplevelí, takže není potřeba používat žádné herbicidy a pesticidy. A musí se nad tím také více přemýšlet. Nemůžu si jen tak vzít nějakou chemii, přečíst si dávkování a nasypat to tam.

Máte na to nějakou speciální školu?
Ne, jsem inženýr ekonomie.

Tak jak jste se dostal na farmu?
Přes rodiče, táta to totiž dělal. Po škole jsem si vyzkoušel práci v Praze v kanceláři a zjistil jsem, že mě mnohem víc baví dělat tady na farmě.

S biofarmou tedy začal váš tatínek?
Táta začínal na konci devadesátých let a od začátku věděl, že to chce dělat ekologicky, a držel se toho.

Co ho vedlo k založení farmy?
On má celý život strašně rád zvířata a vždycky dělal, co zrovna šlo. Když bydlel v paneláku, tak měl hada, pak nějaké myši, rybičky… A když pak přemýšlel, co by chtěl dělat, dospěl k tomu, že by chtěl chovat krávy. Začal s jednou krávou, pak dostal po babičce pole, takže přibyly další krávy a postupně se to rozrostlo do současného stavu.

A od vás se tak nějak očekávalo, že budete pokračovat?
Já jsem od dvanácti let chodil kolem zvířat, od patnácti už jsem tady byl regulérně na brigádě a při vysoké škole jsem pak byl čtyři dny v Praze a zbytek tady. Takže postupně jsem na farmě začal být častěji a častěji a zjistil jsem, že mě to baví. Mamka sice chtěla, abych byl v klidu v Praze v kanceláři a nestresoval se tady podnikáním, ale sám jsem se rozhodl, že bych chtěl dělat právě toto.

Zmínil jste, že máte ekonomku. Proč ne zemědělku?
Říkal jsem si, že kdybych nakonec chtěl zůstat na farmě, tak znalosti, které potřebuju, mi předá táta, a nepotřebuju na to školu. Navíc jsem si ekonomkou chtěl rozšířit obzory. V té době jsem ještě nevěděl, jestli zůstanu na farmě, tak jsem chtěl mít možnosti případně pracovat někde jinde. A i teď zjišťuju, že se mi ta ekonomka vlastně v některých věcech hodí i v zemědělství.

Jak vypadá váš typický den?
Vstávám ve tři čtvrtě na sedm, dříve jsem to ale flákal a vstával jsem třeba až v půl deváté. A dál je to jak kdy. V létě se dělají senáže, takže se strávím klidně deset hodin v traktoru. Pak se žne obilí, do toho se přehánějí krávy z jedné pastviny na druhou, sváží se býci, oddělují telata… Právě, že něco jako typický den zemědělce neexistuje. Jak se mění roční doby, tak se mění i práce.

Co děláte, když zrovna nepracujete tady na biofarmě?
Hraju ping pong, hodně sportuju a v neposlední řadě samozřejmě občas zajdu s kamarády do hospody. (úsměv)

Co tady všechno pěstujete a jaká zvířata chováte?
Chováme hovězí dobytek, konkrétně francouzská plemena Blond d’Aquitaine, Gasconne, těch máme nejvíc, a teď nově začínáme s Limousinama.

To jsou nějaká speciální plemena?
Všechno to jsou speciální plemena na maso. Jsou vyšlechtění tak, aby býci hodně rostli a bylo z nich hodně masa.

Proč chováte krávy na maso a ne na mléko?
My všechna zvířata paseme venku a v tomto případě je ideální mít masná plemena. Nemusíme je dvakrát denně nahánět někam na dojení a je s nimi tak méně práce.

Neuvažovali jste o chovu i jiných zvířat?
Když jsem si to zkoušel spočítat, tak jsem došel k tomu, že kdybych chtěl chovat třeba husy, tak abych na nich vydělal tolik jako na kravách, musel bych jich mít asi sto co jedna kráva. Takže by se mi to nevyplatilo. Radši si pořídím o jednu krávu víc než o sto hus.

Prodáváte maso?
Prodáváme. Teď to děláme tak, že necháme býka zabít na jatkách, tam nám ho rozporcují a pak maso prodáváme mezi lidi. V současnosti ale stavíme bourárnu. To v praxi znamená, že až ji budeme mít postavenou, tak dovezeme býka na jatka, tam ho pouze zabijí a čtvrtě dovezeme domů. Tady si je rozporcujeme a můžeme ho prodávat buď po kilech, nebo v různých balíčcích.

Kdo si ho u vás kupuje?
Začalo to sousedy, známými a ti pak řekli zase svým známým. Takže teď už jsme schopni prodat na maso zhruba čtyřicet býků ročně.

Neuvažovali jste o tom, že byste dodávali i do restaurací?
Zatím ne. Jak ještě nemáme tu bourárnu, tak nevyvěšujeme nabídky nikde na internet a neobvoláváme restaurace. Až bude hotová, tak můžeme uvažovat o tom, že bychom dodávali do restaurací nebo do obchodů. Chtěl bych si i založit internetový obchod, vyvěsit tam třeba svíčkovou a zájemci by si ji tady mohli zamluvit. Kdyby se nashromáždilo více objednávek, tak bych maso třeba i dovážel.

Stravuje se vaše rodina výhradně biopotravinami?
Musím se přiznat, že ne. Jednodušší je dojít do supermarketu a nakoupit si tam. (smích) Jsme rádi, že máme svoje maso, ale když jdeme nakupovat, tak bereme, co vidíme, a neřešíme to. Další věc je, že biopotraviny v supermarketech jsou strašně předražené, jak to jde přes několik překupníků.

Takže by se dalo říct, že od vás jako přímého výrobce, je to levnější?
Já si myslím, že máme maso levnější než v supermarketu. Zaprvé proto, že si ho sami produkujeme a prodáváme, a zadruhé proto, že si na tom nikdo nic nepřiráží.

Mají Češi zájem o biopotraviny, nebo u nich vítězí nižší cena „obyčejných“ potravin v supermarketech?
Myslím si, že ani ne tak o biopotraviny, ale spíš o to, co je vypěstované doma a ne někde ve velkochovech. Mnohem radši si tedy vezmou vajíčka od souseda a neřeší, jestli je to bio, nebo ne. Jsou rádi za to, že toho chovatele znají a vědí, že slepice nekrmí chemií. Že by ale vyloženě chtěli, aby na tom byl biocertifikát, to si myslím, že rozhodně ne.

Zvládáte farmu sami, nebo máte nějaké zaměstnance?
Máme jednoho zaměstnance. On má svoji živnost, ale do toho nám většinu roku pomáhá například při žních, svážení zvířat a podobně. Pak máme jednoho brigádníka a jinak tu o prázdninách pracuje ještě brácha, který teď studuje. Nejmladší brácha je tu také občas a pak nárazově bereme brigádníky třeba na sběr kamení. A mamka, ta dělá papírování a účetnictví. Takže se dá říct, že naše rodina plus dva lidi.

Mnoho lidí má biofarmáře za podvodníky, kteří jen čerpají dotace. Jaká je pravda?
Nevím, co na to mám říct. Není to pravda. Řeknu vám, jak se jednoduše poznají podvodníci. Když jsou v poli koleje, tak tam jezdil nějaký postřikovač a přihnojoval, což se na biofarmě nedělá. Takže v ekologických polích koleje nejsou.

Nesoupeříte trochu s bývalými „jezeďáky“?
Největší konkurence jsou jiní zemědělci v okolí, a to jak ti malí, tak i velcí. Nejhorší jsou v tomto směru velké akciovky a právě pozůstatky JZD. Většina lidí jim své pozemky nechává v nájmu, bojí se nějaké změny a je jí jedno, co se na těch polích děje a pěstuje.

Neměl jste někdy chuť se na všechno vykašlat a dělat něco úplně jiného?
Naplno to tady dělám teprve asi dva roky, takže zatím ne. (úsměv)

Autor: Jana Kudrhaltová

Místo události:
21.10.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství - Zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství 16 500 Kč Zahradníci a pěstitelé v zahradnických školkách ZAHRADNÍK/-CE. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 16500 kč, mzda max. 23000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: ZAHRADNÍK/-CE -OVOCNÁŘ/-KA, V případě zájmu kontaktujte pana Ing. Jana Náměstka na emailové adrese: namestek@vsuo.cz nebo telefonním čísle :732 659 806, , Požadujeme: , SŠ vzdělání zahradnického nebo zemědělského směru , Praxe v oboru vítána (nejlépe v ovocnářství, školkařství), Řidičský průkaz sk. B a T, Organizační a komunikační schopnosti, časová flexibilita, pečlivost, spolehlivost, samostatnost, Uživatelská znalost práce na PC výhodou, Požadované doklady: Strukturovaný životopis, , Popis pracovního místa: , Práce v ovocných sadech (řez, tvarování, sklizeň, apod.), Zakládání a hodnocení pokusů v ovocnářství a školkařství, Práce v ovocné školce (školkování podnoží, očkování, roubování, apod.), Zajištění dobrého agrotechnického stavu pokusných výsadeb, , Nabízíme: , Nástup možný ihned, Průběžné proškolování a získání nových zkušeností v oboru, Stálé a perspektivní zaměstnání, Zajímavou práci ve společnosti s bohatou historií, Firemní benefity (5 týdnů dovolené, jazykové kurzy, příspěvek na stravování), Možnost pravidelných odměn. Pracoviště: Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský holovousy s.r.o., 508 01 Hořice v Podkrkonoší. Informace: Jan Náměstek, +420 732 659 806. Gastronomie - Práce a brigády servírka 110 Kč Do japonsko korejské restaurace v centru Prahy hledáme posilu do našeho týmu na pozici servírka. Jsme menší, útulná restaurace s přátelským kolektivem a chutnou, luxusní gastronomií. Pokud Vás naše nabídka zaujala, prosíme o kontaktování na níže uvedené telefonní číslo. Výroba - Výroba Zámečníci strojů 19 500 Kč Zámečníci strojů Strojní zámečník /zámečník (1703001). Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 19500 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: Strojní zámečník /zámečník (1703001), PRACOVNÍ MÍSTA V JEDNOSMĚNNÉM PROVOZU V PROSTĚJOVĚ – Strojní zámečník/zámečník – mzda od 19.500 Kč, příspěvek na stravování, až 25 dnů dovolené. Požadujeme znalost čtení výkresové dokumentace, manuální zručnost a praxi v montáži strojů. V případě zájmu pošlete životopis na e-mail: zamecnik@gasl.cz anebo volejte na tel: 773 447 447.. Pracoviště: Gasl cz s.r.o. - pobočka prostějov, Nerudova, č.p. 599, 796 01 Prostějov 1. Informace: Kontakt zámečník, +420 773 447 447. Informační technologie - Informační technologie Programátor 45 000 Kč Vývojáři softwaru Software developer. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 45000 kč. Volných pracovních míst: 29. Poznámka: Místo výkonu práce: Římská 526/20, Praha 2, Prvotní kontakt: email - valerie.dvorackova@altersis.com, Min. 3 roky zkušeností - Net, C#, Silverlight, WCF, Entity framework, Multi threading, Windows OS, Java, Anglický jazyk (C1). Pracoviště: Altersis s.r.o. praha, Římská, č.p. 526, 120 00 Praha 2. Informace: Valerie Dvořáčková, +420 721 245 177.

Britská premiérka Theresa Mayová na vrcholné schůzce s představiteli států EU v Belgii
11

Mayová představila pohled Británie na brexit. Naděje na dohodu stále existuje

Útok ve škole v Kerči na Krymu.
2 6

Krymský vrah měl v záloze další výbušninu. Spekuluje se i o nešťastné lásce

Fenomén "Špinarka" aneb Jde stále jen o sochu? Podle autora za vše mohou fotky

/FOTOGALERIE/ I druhý den od odhalení je socha charakterní zpěvačky obsypána lidmi. Fotografují. Diskutují. Okolí sochy pokrývají opovrhující nápisy. „Tahle nám nezpívala!“ praví jeden z nich. Sama starostka se vyjádřila, že by plastika mohla být realističtější…

Masakr na Krymu, pomsta v Afghánistánu a zemětřesení v ČEPS: Vteřiny dne

Zjistěte během několika málo sekund, co nejdůležitějšího přinesl dnešní den.

Na Vondráčka mířila kritika kvůli cestě do Ruska. Nový ministr prohlášení stopl

Ministerstvo zahraničí připravilo kritické prohlášení k cestě předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (ANO) do Ruska. Nový ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) ale vydání dokumentu po konzultaci s vicepremiérem a předsedou ČSSD Janem Hamáčkem zastavil. Informuje o tom server Seznam zprávy, který má návrh prohlášení k dispozici. Vondráček se v Rusku mimo jiné sešel s lidmi, kteří jsou na sankčním seznamu EU a USA.

Saúdského novináře podle nahrávky mučili a rozřezali. Umíral sedm minut

Pohřešovaného saúdského novináře umučili na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu, kam si přišel vyřídit dokumenty kvůli sňatku. S odkazem na zvukový záznam výslechu o tom informoval turecký deník Yeni Safak. Podle záznamu jej agenti odvlekli do místnosti, kde mu uřízli prsty na rukou a umučili ho. Jeho tělo posléze rozřezali.   

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT