Podle slov ministra financí Andreje Babiše jde o reakci na zhoršující se situaci v sektoru družstevních záložen, která už vyústila v krach několika subjektů. Cílem navrhovaných změn je stabilizace tohoto odvětví a omezení rizik pro Fond pojištění vkladů. Novela vychází z původního návrhu předloženého vládě ještě v roce 2013, jehož projednávání však nebylo dokončeno z důvodu rozpuštění Poslanecké sněmovny.

S účinností od 1. ledna 2015 novela navrhuje dvojnásobnou výši příspěvku družstevní záložny do Fondu pojištění vkladů. Zvyšuje se také povinný odvod části zisku družstevní záložny do rizikového fondu. Od stejného data bude vyžadováno, aby družstevní záložny poskytovaly produkty a služby pouze vlastním členům, což je běžnou praxí v zahraničí.

V rámci druhé skupiny opatření s platností od roku 2018 bude zřejmě zavedena hranice velikosti družstevní záložny ve výši pěti miliard korun. V případě překročení limitu by se družstevní záložna měla transformovat na banku, anebo pokračovat v činnosti bez možnosti dalšího růstu. V případě transformace už v průběhu roku 2015 novela nabízí mírnější podmínky, čímž zákonodárci chtějí motivovat zejména velké záložny, aby se touto cestou vydaly co nejdříve.

Konec svévole

Návrh dále zavádí opatření, která podpoří zainteresovanost členů na fungování družstevní záložny, a to stanovením minimální výše členského vkladu. Ten dosáhne jedné desetiny součtu úročených vkladů daného člena. Toto pravidlo znamená, že vyšší vklady budou sice možné, ale nebudou úročeny. Pravidlo bude platit pro vklady uskutečněné po prvním červenci 2015. Pro depozita vložená před tímto datem bude pravidlo „jedna ku deseti" zavedeno zřejmě až k 1. lednu 2018.

V neposlední řadě vláda navrhuje zpřísnění poskytování úvěrů ze strany kampeliček, kdy se zavádí limit úvěrů poskytnutých jednomu členovi družstva na třicet milionů korun. Od roku 2018 bude platit také pravidlo minimálního základního členského vkladu ve výši tisíce korun.