Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na Kypru se po odmítnutí plánu záchrany vedou krizová jednání

Nikósie - Politici na Kypru se po úterním odmítnutí podmínek plánu pomoci od eurozóny pustili do krizových jednání, která by v zemi odvrátila finanční chaos a státní bankrot. Vedle Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) jednají kyperští činitelé o finanční pomoci v Rusku. Večer by se měla sejít kyperská ministerská rada, která by mohla rozhodnout o termínu otevření bank.

20.3.2013 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK

V úterý večer kyperský parlament odmítl bezprecedentní plán eurozóny na jednorázové zdanění vkladů u kyperských bank. Ten byl pro mezinárodní věřitele podmínkou k tomu, aby od nich země získala finanční pomoc deset miliard eur (256 miliard Kč). Kypr je nyní v neznámých vodách, protože dosud všechny země, které žádaly EU v posledních třech letech kvůli dluhové krizi o pomoc, přijaly tvrdé podmínky věřitelů v podobě úsporných opatření a reforem.

Prezident Nikos Anastasiadis si svolal do svého úřadu stranické předáky a guvernéra centrální banky. Poté se má účastnit zasedání vlády a jednání s činiteli „trojky", tedy Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a MMF. Mezitím jednají vládní ministři s centrální bankou o „plánu B", řekl vládní mluvčí Christos Stylianides.

V úterý mluvil Anastasiadis telefonicky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a dnes jedná kyperský ministr financí Michalis Sarris v Moskvě o další finanční pomoci. V jednáních s ruským protějškem Antonem Siluanovem ministr zatím žádné dohody nedosáhl, chce ale jednat dál. „Budeme v našich diskusích pokračovat, abychom nalezli řešení, od nějž doufáme, že nám poskytnou určitou podporu," řekl Sarris.

Rusku se příliš nelíbil záchranný plán, jehož prosazení by znamenalo konfiskaci až deseti procent ruských vkladů na ostrově, který je pro Rusy oblíbeným finančním útočištěm. Moskvu podle agentury rozhněvalo, že to s ní Nikósie nekonzultovala.

Kyperské banky zůstávají uzavřeny

Kyperské banky dnes zůstávají uzavřeny třetí den. Poprvé od víkendové dohody se měly otevřít ve čtvrtek, guvernér centrální banky Spyros Stavrinakis ale řekl, že o tom se ještě nerozhodlo. Po sobotním oznámení dohody Kypřané vyprázdnili bankomaty a po otevření bank by mohli začít masově vybírat vklady.

Zdroj agentury DPA z kyperského ministerstva financí uvedl, že vláda usiluje o co nejrychlejší otevření bank. Dodal, že pokud se dnes situace bude vyvíjet příznivě, mohly by banky otevřít ve čtvrtek.

O situaci v zemi by dnes od 17:00 SEČ měla podle úřadu prezidenta jednat ministerská rada. Místní média předpokládají, že po tomto jednání bude oznámeno, kdy budou znovu otevřeny banky.

Pomoc státu nabídla kyperská ortodoxní církev. Arcibiskup Chrysostomos po dnešním setkání s prezidentem Anastasiadisem řekl, že nabídne vládě úvěr zastavený církevním majetkem. Církev má na ostrově značné majetky a je také hlavním akcionářem třetí největší banky Hellenic Bank.

Činitelé eurozóny zatím trvají na tom, že jejich nabídka pomoci nadále platí za nezměněných podmínek, to znamená, že Kypr musí získat zdaněním vkladů 5,8 miliardy eur. „Míč je nyní na kyperské straně," řekl po úterním hlasování parlamentu šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem.

Tlak na Kypr vystupňovala ECB

Německá kancléřka Angela Merkelová dnes vyjádřila nad úterním odmítnutím plánu v parlamentu politování a řekla, že evropští partneři nyní od Nikósie čekají nový návrh. „Budeme pokračovat v jednáních, hlavně prostřednictvím trojky. Zvážíme s respektem každý návrh, který Kypr předloží. Německo chce řešení," řekla Merkelová.

Tlak na Kypr vystupňovala ECB. Člen jejího užšího vedení Jörg Asmussen řekl, že ECB nemůže kyperským bankám dodávat peníze, protože bez rychlé rekapitalizace nejsou tyto banky solventní.

Komentátoři poukazují na to, že eurozóna požadavkem konfiskace části všech kyperských vkladů porušila princip, na němž se shodla na počátku finanční krize a podle něhož jsou bezpečně garantovány bankovní vklady do 100.000 eur (2,56 milionu Kč). Tím evropští politici ohrozili bankovní systém v celé eurozóně a „dostali se na novou úroveň idiotství", napsal pro agenturu Bloomberg komentátor Clive Crook.

Kypr požádal EU a MMF o pomoc loni v červnu. Udělal to proto, že dvě jeho největší banky utrpěly obrovské ztráty kvůli svému napojení na zadlužené Řecko a byly nuceny požádat o pomoc stát. Mezitím se ekonomická situace země značně zhoršila a Kypr potřebuje finance i pro svůj rozpočet, protože už déle než rok nemá přístup na kapitálové trhy.

Autor: ČTK

20.3.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Úložiště Tesly
4

Šibeniční termín splněn. Tesla dokončila stavbu největší baterie na světě

Kongres ODS v Olomouci. Jiří Pospíšil
18 31

V TOP 09 je jediný zájemce o post předsedy. Jiří Pospíšil

Ano bude předsedat sedmi výborům. Demokratický blok čtyřem

Podle dohody sněmovních stran bude mít hnutí ANO předsedy sedmi výborů, Demokratický blok tvořený ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN čtyř výborů. Po dvou výborech povedou Piráti, SPD a KSČM, předsednictví v jednom získá ČSSD. O obsazení komisí budou strany podle šéfa komunistického poslaneckého klubu Pavla Kováčika znovu jednat příští týden ve středu.

Církvi se daří. Nemovitosti jí loni vynesly 1,4 miliardy

Česká katolická církev se svým majetkem v poslední době hospodaří úspěšně. Vyplývá to alespoň z údajů, které dnes zveřejnili zástupci církve na České biskupské konferenci (ČBK). Biskupství zvýšila výnosy z vlastního hospodaření s nemovitostmi meziročně o 11 procent na 1,4 miliardy korun, na daních odvedla za rok 2016 téměř 114 milionů korun.

AKTUALIZUJEME

Stahují se nad vrahem z roku 1997 mračna? Jeho obětí byla dvacetiletá Lucie

Na první pohled zoufalý pokus, ve skutečnosti geniální tah. I takto se dá zhodnotit krok moravskoslezské policie, která ve čtvrtek svolala krátkou tiskovou besedu k případu vraždy z roku 1997. Tehdy 14. prosince neznámý pachatel uškrtil v Ostravě dvacetiletou dívku – Lucii V. Policisté se domnívají, že někdo jméno vraha může znát. 

Fotografie zuboženého muže symbolem genocidy. Bosňák přihlížel soudu v Haagu

Fotografie Bosňáka Fikreta Aliče, na kost vychrtlého mladíka postávajícího za ostnatým drátem koncentračního tábora, se stala v 90. letech symbolem válečných hrůz v bývalé Jugoslávii. Fotografii tehdy na své titulní straně zveřejnil magazín Time. O 25 let později stál Alič mezi mnoha dalšími přeživšími před budovou Mezinárodního tribunálu v Haagu, aby si vyslechl rozsudek proti muži, který se stal symbolem utrpení tisíců lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT