Letos už podle ministra Richarda Brabce (ANO) schválily na protipovodňová opatření a zlepšení retenčních schopností krajiny a odtokových poměrů téměř 300 projektů za 1,3 miliardy korun. 

V první výzvě za 1,1 miliardy korun je podle MŽP možné čerpat dotace na snížení rizika vzniku povodní, zlepšení průtoku nebo naopak zvýšení retenčních schopností koryt vodních toků a přilehlých niv. Žádat o ně mohou jak správci toků či organizační složky státu, tak i fyzické osoby, které podnikají v oboru.

Dalších 150 milionů korun ve druhé výzvě mohou využít zejména obce a města na budování výstražných a hlásných systémů, včetně místního rozhlasu a varovných sirén. Peníze mohou jít i na budování digitálních povodňových plánů. Všechny projekty se přitom musejí dokončit nejpozději do konce roku 2023.

Stavba a rekonstrukce vodních děl je prioritou

Ministr uvedl, že jeho resort klade důraz na projekty zaměřené na obnovu, výstavbu, rekonstrukci nebo modernizaci vodních děl sloužících k protipovodňové ochraně. "Jedná se o suché nádrže, retenční nádrže a poldry a výstavbu nebo rekonstrukci bezpečnostních přelivů," řekl. Za důležité považuje zejména to, aby se efektivně využívala srážková voda v obcích.

"V obou nově otevřených výzvách činí výše dotace 85 % z celkových způsobilých výdajů u všech podporovaných aktivit s výjimkou projektů zaměřených na budování varovných systémů, u kterých je dotace sedmdesátiprocentní," dodal šéf státního fondu Petr Valdman.

Žádosti o dotace bude fond přijímat od úterý 1. listopadu do 5. ledna příštího roku.