Města nad 2000 obyvatel navíc díky investicím, které řada občanů nechápala jako prioritní, mají jistotu, že nebudou muset platit vysoká penále kvůli tomu, že nesplní parametry EU, zjistila ČTK.

Podle informací Svazu měst a obcí (SMO) je na tom kraj ve srovnání s ostatními regiony velmi dobře. „Začali jsme včas, u nás se to nepodcenilo. Tato infrastruktura je pro obce klíčová, i když to řada občanů nevnímala,“ řekl Marek Sýkora z Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje, jež pomáhá obcím s projekty. Díky tomu, že životnost čistíren je 30 let, mají radnice několik let jistotu, že nebudou muset do čištění znovu investovat, protože podmínky EU se dlouho nezmění.

Investice jsou pro obce únosné

„Až se dodělá akce Čistá Berounka, tak bude mít kraj splněno,“ řekl Sýkora. Před dvěma lety skončily v regionu tři dosud největší projekty. Čistá Radbuza za 860 milionů korun, na níž se EU podílela třemi čtvrtinami, zahrnovala osm čistíren velkých měst a obcí na Domažlicku a jihu Plzeňska. „V Radbuze se výrazně zlepšila kvalita vody. Máme informace od rybářů, že se tam znovu objevují také raci,“ řekl Sýkora. Obce investice zatěžují, ale neženou je do propadů.

Druhou akcí byla Čistá voda v Plzni, tedy výstavba kanalizací a vodovodů ve městě, která získala od EU 1,2 miliardy korun. Stavby šesti vodovodů a kanalizací přišly na 1,7 miliardy Kč. Vyčistily odpadní vody směřující do Berounky, vyřešily chybějící splaškovou kanalizaci na okrajích města a zlepšily zásobování pitnou vodou. Třetím projektem, dobudovaným v závěru roku 2008, byla akce Klatovy – Čisté město za 630 milionů korun; EU na ni dala 235 milionů korun.

V současné době se v Plzeňském kraji rozbíhá největší projekt Čistá Berounka II. za necelé dvě miliardy korun; 80 procent nákladů bude tvořit dotace. Jde o projekty čistíren šesti měst na přítocích Berounky, tedy na Úhlavě, Úslavě, Mži i Klabavě. Všechny budou hotové do dvou let. „V kraji už by pak nemělo být jediné město, které nebude mít čistírnu podle parametrů EU,“ řekl Sýkora.

Splnění parametrů EU

Domažlice už projekt za 460 milionů korun začaly v červnu. V Blovicích a Rokycanech, což je dohromady 120 milionů korun, už se také staví. Plzeň už zahájila intenzifikaci čistírny, řekl šéf koordinace evropských projektů radnice Erich Beneš. „Děláme to hlavně kvůli tomu, abychom splnili přísné parametry EU,“ dodal. Druhá část Čisté Berounky, tedy plzeňské kanalizační sběrače, Přeštice a Zruč-Senec, začnou na jaře.

Projekty, ať velké z peněz EU nebo dílčí v obcích pod 2000 obyvatel, financované z ministerstva zemědělství (MZe), už řeky pročistily hodně, řekl Beneš. Kromě návratu raků a života vůbec se lidé začínají hromadně v řekách koupat, výrazně narostl vodácký sport a v Plzni na tyto projekty navázaly projekty Greenways, tedy cyklistické trasy údolími řek, kudy by podle Beneše dříve nikdo nejezdil.

Rekonstrukce čistíren v Tachově a Stříbře financuje Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech, jehož členy města jsou. „I když nevyšel projekt Čistá Berounka I., tak už je ukončena první etapa čistírny a nyní začíná druhá, která bude hotová v 2012,“ řekl starosta Tachova Ladislav Macák. Město splňuje parametry EU, ale vylepšuje čistírnu. „Tachovsko na tom bylo dobře, protože tu hodně čistíren budovaly statky i na vesnicích,“ dodal. Začal také společný projekt Nýřan, Tlučné a Vejprnic na rozšíření čistírny a kanalizací za 100 milionů Kč.

Kvalitu budou kontrolovat české orgány

Kvalitu vypouštěné vody budou kontrolovat od roku 2011 české orgány. „Obce nad 2000 obyvatel, které zahájí alespoň nějaké projekty či jejich přípravu do konce roku 2010, by neměly podléhat sankcím a stejný přístup má být uplatněn u menších obcí,“ řekl Pavel Drahovzal ze SMO. Obcí nad 2000 obyvatel, která nepředpokládají zahájení stavby do konce letošního roku a nesplňují ani investorskou přípravu, je v Česku 13; v Plzeňském kraji ale ani jedna, řekl Drahovzal. Podle Sýkory mohou ještě města s více než 2000 občany získat do roku 2015 dotace z Operačního programu Životní prostředí, kde už ale moc peněz nezbývá.