Celkem je v kraji šetrně obhospodařováno přes 21.000 hektarů půdy, řekl mluvčí ministerstva zemědělství Jan Žáček. Podle Tomáše Klejzara, místopředsedy PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, letos ekofarmy asi moc přibývat nebudou.

Noví farmáři mohli ještě loni vstoupit do dotačního systému ekologického zemědělství. Dotace ekofarmářům jsou vyšší než podpory jejich konvenčně hospodařícím kolegům. Letošek a příští rok je ale pro nové žadatele uzavřen. „Zemědělci, kteří v tom systému už jsou, žádají o dotace normálně. Ale noví žadatelé nemohou," řekl Klejzar. Proto bude zřejmě počet ekofarem spíš stagnovat.

Rozloha šetrně obhospodařované půdy na Vysočině není proti jiným krajům velká. V republikovém srovnání se ale farmáři na Vysočině věnují víc pracnějšímu pěstování plodin na orné půdě než chovu dobytka. Nabízejí celou škálu produktů, od obilí přes brambory, luskoviny, zeleninu, ovoce po byliny. V kraji se vyrábí i biomaso a biomléko.

Podle Klejzara poptávka po biopotravinách nestoupá tak rychle, jak se předpokládalo. „Velkou roli také hraje to, že se minimálně polovina biopotravin do Česka dováží," uvedl. Dobře se prý teď dá prodat kvalitní obilí a luštěniny, hlavně hrách. Celkem dobře se hospodaří ekofarmám, které mají zavedenou síť odběratelů. „Ale je složité si tu klientelu vytvořit, přece jen už je konkurence," dodal Klejzar.

První ekofarmy se na Vysočině objevily v 90. letech. V roce 2005 jich fungovalo 29, spravovaly 4300 hektarů půdy. Počty začaly rychle stoupat před pěti lety. V celém Česku bylo na konci minulého roku 3920 ekofarem