Za poklesem stojí odchody do penze a jejich nedostatečné nahrazení mladými kolegy. Řada zájemců se strojvedoucím nestane i kvůli přísným odborným zkouškám a náročným zdravotním a psychologickým požadavkům. Na úřadu musí úspěšně složit teoretickou zkoušku, která se skládá z písemné a ústní části, a to nejpozději do jednoho roku od absolvování výcvikového kurzu v akreditovaném středisku.

V roce 2023 čekají řidiče změny.
Co přinese rok 2023 v dopravě? Změny budou na dálnicích, železnicích i na vodě

Na získání licence mají celkem tři pokusy. Jen sedm z deseti uchazečů uspěje napoprvé. „V roce 2022 bylo nově vydáno 393 licencí. Počet zájemců o vydání licence strojvedoucího se oproti roku 2021 sice zvýšil, ale v dlouhodobém horizontu má klesající tendenci,“ upozorňuje ředitel Drážního úřadu Jiří Kolář.

Jen pro srovnání – v roce 2019 Drážní úřad vydal 666 nových „řidičáků“.

Papírují, nebo řídí?

Přísné zkoušky ale nejsou jediným důvodem nezájmu. Stejně jako u řidičů autobusů i profese strojvedoucího není pro mladší generace příliš atraktivní. A to navzdory relativně slušné mzdě, ta se u strojvedoucích osobní a nákladní dopravy pohybuje v rozmezí od 50 do 60 tisíc korun. Ovšem včetně všech přesčasů. 

Pendolino po nehodě v Bohumíně 28. června 2022.
Nebezpečný trend na železnici se nedaří zastavit. Strojvedoucí volají po změnách

„Profese je finančně podhodnocená. Strojvedoucí neřídí jen lokomotivu, ale musí splnit celou řadu dílčích administrativních či manuálních prací, jako například suplování práce vozmistra, posunovače nebo přípraváře vlaku, tedy to, co dříve vykonával jiný personál. Když se k tomu ještě přidají přesčasy, nástupy a konce směn v nočních hodinách a práce o sobotách a nedělích, jen těžko lze někoho přesvědčit pro výkon této náročné profese,“ říká prezident Federace strojvedoucích České republiky Jaroslav Vondrovic.

Zároveň je přesvědčený, že zlepšení pracovních podmínek a zvýšení mezd by situaci mohlo pomoci vyřešit a přilákalo by více zájemců o práci strojvedoucího. Vyšší finanční ohodnocení by zároveň pomohlo omezit stav, kdy strojvedoucí jezdí pro více dopravců, což může svádět i k případnému nedodržování zákonem stanovených odpočinků mezi směnami. „Proto požadujeme, aby do monitorovacího systému licencí byly zadávané údaje dopravci nejen z jízd regionálních či celostátních vlaků, ale i při práci na vlečce, při posunu či při přípravě vlaku. I tyto práce patří de facto do doby řízení drážního vozidla,“ připomíná Vondrovic.

Jeho slova z části potvrzuje i loňský průzkum mezi strojvedoucími, který uskutečnilo ministerstvo dopravy spolu s Drážním úřadem. Do on-line dotazníkového šetření se zapojilo bezmála 2500 strojvedoucích z osobní i nákladní dopravy. Mašinfírové v něm poukazují na vysokou administrativní zátěž, relativně často opakující se drobné poruchy na vozidlech, ale také časté výluky komplikující přípravu či navazující směny, které krátí čas na odpočinek a přípravu před další jízdou.

Zkoušíme to 

Nezájem o profesi je problémem hlavně pro samotné dopravce, snaží se proto své „řidiče“ si vychovávat.

Nehodovost na drahách v Česku se loni v meziročním srovnání zvýšila
Více incidentů i zemřelých. Nehodovost na českých drahách se meziročně zvýšila

„Uchazečů není nadbytek. Stejně jako je tomu u dalších podobných profesí v dopravě. Je to dáno například charakterem práce, který je směnný a pracoviště není na jednom pevném místě. České dráhy mají nyní přibližně 3 500 strojvedoucích a náboru a výchově nových strojvedoucích se věnují nepřetržitě. Průběžně se konají kurzy, ve kterých jsou připravováni noví strojvedoucí. Jejich příprava trvá až jeden rok,“ sděluje mluvčí národního dopravce Petr Šťáhlavský s tím, že aktuálně se na pozici připravuje 145 kandidátů.

Podobné to je i u soukromého RegioJetu. „Stavy se nám daří doplňovat částečně. Nyní nám chybí strojvedoucí v Praze, Ústeckém kraji a pro polské linky,“ dodává mluvčí Alexandra Janoušek Klementová.