Na nemoc, která je pro prasata smrtící, neexistuje vakcína. Provázejí ji horečka, slabost, zvracení a průjmy spojené s krvácením. Těmito příznaky zvíře trpí jeden až dva týdny, potom je čeká smrt. Na člověka se však choroba přenést nemůže. 

„Díky souboru důsledně uplatňovaných opatření se podařilo zabránit šíření nákazy v populaci prasat divokých a ochránit stavy domácích prasat před zavlečením afrického moru prasat,“ uvedl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. V případě, že by se africký mor dostal do jakéhokoliv chovu prasat domácích, musela by být v něm zlikvidována všechna zvířata. 

Opatření zabrala

To se naštěstí nikde v Česku nestalo. Veterinářům se podařilo ve spolupráci s úřady, myslivci, chovateli prasat i obyvateli nejprve rychle zastavit šíření choroby. Nejprve elektrickými a pachovými ohradníky ohraničili nejvíce zasaženou oblast, poté divočáky v zamořené oblasti nechali odlovit. 

Ještě v roce 2017, kdy byl koncem června u Zlína zaznamenán první uhynulý kus, bylo na africký mor prasat pozitivně testováno 205 uhynulých či ulovených divočáků. Loni počet nakažených zvířat klesl na pětadvacet. Poslední nález divočáka pozitivně testovaný na africký mor prasat veterináři zaznamenali loni  15. dubna. Zvíře přitom podle nich uhynulo již o několik měsíců dříve.

„Lze s jistotou konstatovat, že africký mor prasat je možné zastavit a vymýtit,“ řekl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. V příštích dnech proto hodlá ukončit poslední veterinární opatření, která jsou na Zlínsku ještě v souvislosti s chorobou v platnosti. Změní se pravidla lovu divokých prasat a skončí zákaz chovu prasat domácích v zamořené oblasti.

Nemoc jde z Polska

V evropském měřítku ovšem boj s africkým morem ještě zdaleka vyhrán není. V některých zemích se šíří jak u divokých, tak domácích prasat. Například v sousedním Polsku choroba k českým hranicím postupuje rychlostí pár desítek kilometrů za rok.