Správný investor musí vždy jít proti situaci na trhu. Nakupovat, když je zlato (a jakákoliv jiná komodita, třeba ropa nebo obilí) levné, a prodávat, když cena stoupá. Amatérští investoři však podlehli náladám trhu a začali zlato nakupovat až v okamžiku, kdy jeho cena vystoupala do dosud nevídaných výšin. Podstatně k tomu přispěla i značná masáž médií.

Drobní investoři, kteří se takto zachovali, mohou teď jen doufat, že cena bude stoupat dále. Avšak jen velmi těžko vystihnou zase okamžik, kdy ho začít prodávat. Kilogram zlata ve slamníku koupený nyní ve fázi růstu cen, kdy se troyská unce (31,103 gramu) nakupovala za více než 1900 dolarů, může přinést zklamání.

Velcí hráči na trhu disponující tunami tohoto drahého kovu se totiž vždy mnohem dříve než amatérský, drobný, investor dozvědí, že se vzestup cen zastavil a nastává pokles. V tom okamžiku vrhnou na trh své zlato a zvýšená nabídka pokles cen ještě urychlí.

Velcí investoři nemusí totiž své zlato nikam nosit, leží kdesi v trezoru banky, jsou schopni ho prodat během okamžiku, dříve než, nebo okamžitě poté, co trh zaznamená změnu trendu.

„Je otázkou, jak se zachová výkupní cena investičního zlata v případě poklesu cen.

I nyní je rozdíl mezi nákupní a výkupní cenou zhruba deset procent. V případě poklesu ceny zlata a chuti se ho zbavovat, mohou jít ztráty do desítek procent a pak se výhoda nákupu investičního zlata jaksi ztrácí,“ uvedl Martin Novotný, předseda Puncovního úřadu.

„Prodej zlata (většinou zřejmě drobným investorům) je nyní rekordní,“ uvedl Radek Šulta, ředitel České mincovny. Česká mincovna prodala za jediný týden investiční zlato za bezmála sto milionů korun.

Kov na houpačce

V úterý 23. srpna se jedna unce zlata prodávala za 1917,90 dolaru, ale už následující den cena klesla o šest procent na 1770 dolarů. Podle agentury Bloomberg je to největší jednodenní propad za posledních 18 měsíců, který „vymazal“ zisk za poslední dva týdny. Včera se zlato obchodovalo za 1817,6 dolaru za unci. Otázkou tedy je, zda poptávka cenu drahého kovu nenadhodnotila.

Cena zlata se vždy nepohybovala v těchto výšinách.

V letech 1934 až 1968 byla jeho cena fixována na 35 dolarech za unci. Avšak okamžitě po liberalizaci, od roku 1968 do roku 1974, jeho cena vystoupala na 200 dolarů.

Mince nebo slitky?

Investiční zlato se prodává nejvíce ve formě zlatých slitků, což je nejlepší forma investice do zlata. Slitek je označený ryzostí, váhou a znakem banky, která ho vyrobila a dala na trh.

Zlatý slitek se nabízí už od váhy jednoho gramu až po sto gramů. Doporučuje se kupovat spíše nižší váhu, protože v této formě se lépe se zlatem obchoduje, ovšem čím je hmotnost nižší, tím vyšší je marže obchodníka.

Nejčastěji se nakupuje jednouncový slitek. Investiční zlato nepodléhá při nákupu placení daně z přidané hodnoty, což je důležitý moment.

Peníze lze také investovat do zlatých mincí a medailí. Nákup však podléhá placení daně a navíc, kvůli vyšším výrobním nákladům, se platí vyšší cena než je cena zlata v minci nebo medaili obsažená.

Často se argumentuje ve prospěch mincí jejich sběratelskou hodnotou. Avšak mince se razí ve vysokých sériích, takže o ní nemůže být ani řeč. Je to zkrátka kus zlata, obyčejné zboží. O sběratelské hodnotě lze mluvit v případě medailí ražených v omezeném počtu, avšak právě za tu si musíme k ceně zlata připlatit. Pak je ovšem sporné, až budeme zlatou medaili chtít prodat, jestli někdo tuto uměleckou hodnotu bude ochoten zohlednit, vida nás v nouzi. Nejspíše ji prodáme jen jako určitou hmotnost zlata a navíc přijdeme o peníze, které jsme zaplatili jako daň z přidané hodnoty.

Jsou zlaté mince, které mají vysokou sběratelskou hodnotu. Avšak ta v jejich případě může vysoce překračovat cenu zlata, z něhož jsou vyraženy. Cena těchto mincí reaguje na vývoj ceny zlata jen bezvýznamně. Jejich hodnota spočívá v něčem jiném – v omezené nedosažitelnosti.

A ještě jeden důležitý pohled na investici do zlata. Zatímco uložené peníze přinášejí výnos ve formě úroků, uložené zlato peníze „spotřebovává“. Je třeba platit za jeho úschovu, náklady za klimatizaci, na kontrolu a na hlídání. Příkladem je nájem bezpečnostní schránky, nebo nutnost investovat do solidního trezoru.

Šperky spíše ne

Není zlato jako zlato. Investiční zlato má zaručenou ryzost, 24 karátů, a jiné atributy, které usnadňují jeho následný prodej. Investovat do šperků je velice ošidné. Puncovní úřad sice u šperků zakoupených v Česku garantuje ryzost, nejčastěji 14, méně častěji 18 karátů, ale následný prodej může být velmi problematický.

Je samozřejmostí, že rozhodnutí investovat do zlata je záležitostí osobního rozhodnutí.

K tomu je ale třeba vědět něco víc, než jen to, že jeho cena stoupá a být si vědom rizika této investice. Nakupovat zlato v okamžiku, kdy se cena blíží dočasnému vrcholu, příliš taktické není. Každá houpačka se totiž po dosažení vrcholného bodu začne vracet zpět.

Proč právě zlato?

Proč se právě zlato stalo symbolem bohatství a jistoty? Vzhledem ke své vysoké specifické hmotnosti skrývá i jeho malý objem vysokou hodnotu. Je dělitelné na libovolně malá množství, takže se jím dá vyjádřit ekvivalent jakéhokoliv zboží.

Zakopané zlato nezreziví a snadná přenosnost z něj činila dobré zavazadlo na útěku před nebezpečím.

Navíc bylo všeobecně přijímáno jako platební prostředek, na rozdíl třeba od mušliček oceánských národů, kde fungovaly jako platidlo.

Zlato a ostatní drahé kovy jako stříbro a platina, se tak přirozeně stalo měřítkem a symbolem hodnoty ostatních statků.

Nestalo se jím plátno starých Slovanů, ani například diamanty, které postrádají univerzální charakter platidla a jejich ocenění je záležitostí značně problematickou. Diamanty ztrácejí dělením na hodnotě, nehledě na náklady této operace. Součet hodnoty rozpůleného diamantu se už nikdy nevyrovná hodnotě kamene původního.

Rozpůlený kus zlata lze opět slít dohromady, diamant už zcelit nejde.

Zlato tedy logicky s konečnou platností vyhrálo soutěž stát se univerzálním měřítkem hodnot.

Stříbro je pro tento účel příliš levné a platina naopak příliš drahá. Proto se svět investorů upnul právě k tomuto kovu a zlato ovládlo světové finance.