Ministerstvo práce pod vedením Jany Maláčové (ČSSD) předložilo zákon "o zálohovaném výživném" loni začátkem roku. Od té doby se norma několikrát zásadně změnila. Naposledy se upravil název. Nyní se předloha týká "náhradního výživného". Dva návrhy dostala Sněmovna před časem už od poslanců - o náhradním výživném od komunistů a o zálohovaném výživném od ČSSD. O předlohách začal jednat sněmovní sociální výbor. Jednání přerušil kvůli chystané vládní novele.

Návrh zákona dostanou poslanci. Maláčová několikrát řekla, že očekává bouřlivou debatu. Podle plánu by norma měla začít platit v polovině příštího roku.

 Rodič, který výživné od neplatiče nedostává, nebo dostává jen část, by měl o náhradní alimenty požádat krajský úřad práce. Ten by vyplácel měsíčně soudem stanovenou částku. Pokud druhý rodič poslal jen část peněz, stát by doplatil zbytek. Nejvýš by ale poskytl 3000 korun. Příjemce by pak každé čtyři měsíce dokládal, že má na pomoc dál nárok a partner či partnerka mu neplatí. Přeplatky by bylo nutné vrátit. Pohledávky by po neplatiči vymáhal úřad práce.

"Snažíme se sociální dávkou řešit společenskou situaci. V naší společnosti přestalo být normální nést odpovědnost za své děti (…) Cílem je, aby začalo platit to, že se alimenty platí. Abychom dlužnou částku z dlužníka dostali," uvedla Maláčová. Řekla ale, že návrh je postavený na "hašení škod", neřeší příčiny problému.

Ministerstvo práce v podkladech k zákonu uvedlo, že by úřady mohly ročně dostat asi 24 tisíc žádostí o náhradní výživné a vyplatit by na něm mohly asi 861,31 milionu korun. Vymoci zpět by se mohla asi desetina částky. Dalších zhruba 115,48 milionu korun by bylo potřeba v prvním roce na přijetí 155 úředníků, kteří by agendu vyřizovali. Resort by za 38 milionů korun pořídil pak ještě nový informační systém o výživném, jeho provoz by ročně mohl stát 12 milionů korun, uvedli autoři ve zprávě k normě.

Podle původní verze zákona ze začátku loňského roku měly zálohované výživné dostávat děti neplatičů z rodin s příjmem pod 2,7násobek životního minima, nebo všechny děti. Dávka měla činit nejvýš 2500 korun. Podzimní verze počítala s tím, že by stát vyplácel soudem stanovené alimenty, ale nejvýš do 15 až 25 procent průměrné mzdy podle věku dítěte. Teď by to tedy bylo do 5119 až 8531 korun. Měnil se i čas, po kterém rodiče mohly stát o peníze žádat. V jednom z návrhů to bylo po dvou měsících, v jiném po čtyřech.

Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů v programovém prohlášení slibuje, že prosadí zákonnou úpravu, podle které by výživné za jasných podmínek poskytoval stát. Podobný plán měla v minulém volebním období Sobotkova vláda ČSSD, ANO a lidovců. Shodnout se ale nedokázala. Proti nové dávce se stavělo ANO, chtělo posílit vymahatelnost.

Peníze pro sociální služby

Sociální služby dostanou téměř miliardu na dofinancování zvýšených nákladů v souvislostí s onemocněním covid-19 za období od 13. března do 31. května 2020. Vláda totiž schválila návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) na mimořádný dotační titul pro sociální služby. Peníze půjdou na výpadky úhrad od klientů, zvýšené personální náklady nebo nákupy ochranných pomůcek. Z dotačního titulu budou moci čerpat všichni registrovaní poskytovatelé, i ti mimo krajskou síť.

 „Kvůli pandemii měly sociální služby zvýšené náklady, se kterými nepočítaly. Například v domovech pro seniory zaměstnanci odpracovali spoustu přesčasů, které musí poskytovatelé zaplatit. Terénní pečovatelské služby se kvůli uzavření některých služeb staraly o více klientů, vozily jim obědy a nákupy. To vše byly pro poskytovatele náklady navíc,“ vysvětlila ministryně Maláčová. 

Vláda o dotacích pro sociální služby na provoz a odměny začala jednat v dubnu. Začátkem května souhlasila ale jen s vyplacením odměn, na které vyčlenila 5,2 miliardy korun. Na sumě na pokrytí zvýšených nákladů, které ministerstvo práce spočítalo původně na 1,33 miliardy, se kabinet nedohodl. Chtěl vyjednávat s kraji o jejich podílu. Sociální služby provozují především kraje, obce, neziskové či církevní organizace. Stát podle poslední statistické ročenky předloni zřizoval 21 z 3447 domovů, stacionářů, sociálních poraden a dalších služeb pro potřebné.