Výnos italských vládních dluhopisů se splatností deset let se vyšplhal až na 6,67 procenta, tedy nejvýše od roku 1997. Podle agentury Reuters se tak přiblížil úrovním, jež jsou považovány za neudržitelné.

Finanční trhy se obávají, že Itálie by se mohla stát další obětí dluhové krize v eurozóně. Roste tlak na odchod premiéra Silvia Berlusconiho a vytvoření nové vlády, která by uskutečnila ekonomické reformy potřebné k odvrácení finanční katastrofy. Berlusconi dnes ale popřel zprávy, že uvažuje o rezignaci.

Itálie je třetí největší ekonomikou eurozóny. Země se však potýká s pomalým tempem hospodářského růstu a silným zadlužením. Investoři chtějí, aby italská vláda rychle přijala opatření na podporu růstu a snížení nákladů, Berlusconiho pozice v parlamentu však ochabuje.

Podle agentury AP tak roste přesvědčení, že problémem je samotný Berlusconi, protože již nemá dostatečnou podporu k prosazení potřebných reforem. "Mohl by to být začátek Berlusconiho konce," řekl internetovému serveru BBC analytik Richard Hunter ze společnosti Hargreaves Lansdown.

Analytik Next Finance Vladimír Pikora upozornil, že výnosy italských dluhopisů vyšplhaly na dosah hodnot, při kterých museli o pomoc požádat Řekové a Portugalci. "Řecko a Portugalsko jsou přitom maličké země. Itálie je obr. Její dluh ve výši 1900 miliard eur je gigantický," uvedl.

Analytik: S případným pádem Itálie eurozóna v dnešní podobě končí

O Řecko podle něj "vlastně nikdy nešlo", Evropa jej zachraňovala jen proto, aby nepadla Itálie. "Ale teď už jsme v jiné fázi. Teď se bude zachraňovat Itálie, aby nepadla Francie. Protože s případným pádem Itálie eurozóna v dnešní podobě končí," sdělil.

Podle Pikory je jen otázkou času, než výnosy desetiletých státních dluhopisů Itálie překonají sedm procent. To je hladina, kterou trh považuje za dlouhodobě neudržitelnou a po jejím překonání Itálie požádá o pomoc, míní analytik. "Itálie chce tento týden prodat dluhopisy za 200 milionů eur. Pokud se jí to nepodaří, trh bude extrémně nervózní a žádost o záchranu se přiblíží," uvedl. Podle něj je ale otázkou, kdo by mohl pomoci. "Německo už na pomoc nemá - v zoufalství už začalo zvažovat i využití svých zlatých rezerv, což však dnes kancléřka Angela Merkelová nakonec vyloučila," připomněl analytik.