Kliknutím zvětšíteMůže jít o dlouhodobě nezaměstnané, kteří mají nějaké zdravotní či psychické omezení, nebo dlouho nepracovali kvůli péči o děti nebo nemocného blízkého, o lidi vracející se z vězení, z odvykací léčby, z dětského domova, nebo o jedince, kteří přicházejí z ulice či se topí v dluzích a exekucích a většinu mzdy jim zabaví exekutor. Často pocházejí ze složitých podmínek, mají nízkou kvalifikaci a někteří zažili diskriminaci kvůli svému etniku, věku či původu, nebo si v minulosti prošli traumatickými zkušenostmi. Někdo se zase obává znovu vstoupit na trh práce, neboť se v minulosti stal obětí podvodů či zneužití.
Ti všichni mají tzv. sociální handicap, který je znevýhodňuje na otevřeném pracovním trhu podobně jako lidi se zdravotním postižením. Na ty ovšem česká legislativa mnoho let myslí a přináší úlevy a podporu jim i jejich zaměstnavatelům. Na sociálně znevýhodněné zatím český právní řád nepamatoval. Podle ředitelky České asociace streetwork Martiny Zikmundové je nový zákon, který nyní míří do připomínkového řízení, významnou událostí. Může totiž zprostředkovat důležitou podpůrnou službu s dobrými výsledky velkému počtu dlouhodobě nezaměstnaných.
Hlavním tvůrcem zákona je Ondřej Závodský, jenž má na ministerstvu na starosti problematiku sociální integrace. Vysvětluje, že osoby s nějakým sociálním problémem zaměstná sociální podnik v chráněném režimu maximálně na dva roky. Během nich si mají nejen osvojit pracovní dovednosti, ale také vyřešit a stabilizovat svou životní situaci. Podnik bude proto spolupracovat se sociálním pracovníkem a případně s dalšími profesemi, které by mu pomohly jeho potíže vyřešit.
„Pakliže se jedná například o pečující osobu, která kvůli péči o nemocného blízkého nestíhala své zaměstnání, potřebuje pomoci třeba jen nestandardní pracovní dobou. Ale když jde například o lidi bez domova, po výkonu trestu nebo v exekucích, kteří třeba nikdy nepracovali, potřebují psychosociální pomoc, dovzdělat se a mít možnost kupříkladu postupně narůstající pracovní doby,“ popsal Závodský. Takto zaškolení jedinci nemusejí nutně ze sociálního podniku po dvou letech odcházet, pouze jim po dvou letech skončí speciální režim a stanou se běžnými zaměstnanci.
Restart Shop v pražské Biskupské ulici nedaleko Florence.
MPSV by se také rádo zasadilo o výhody pro firmy, které by lidi se sociálním handicapem zaměstnávaly. Rádo by proto novelizovalo zákon o veřejných zakázkách, aby byly některé vyhrazeny přímo pro sociální podniky. Počítají také s motivačním příspěvkem – odměnou vyplacenou podniku v momentě, kdy se jejich bývalý zaměstnanec úspěšně uchytí na běžném pracovním trhu. „Počítáme se slevami na sociálním pojištění a navrhujeme i slevu na dani, ale tady budeme muset ještě vyjednávat s ministerstvem financí,“ uvedl Ondřej Závodský.
Šance na nový začátek
Integrace zdravotně postižených a jejich uvádění na pracovní trh politici řešili již od 90. let. Stát nakonec našel způsob, jak jim vytvořit pracovní místa, která budou zvládat, a jak motivovat firmy k jejich zaměstnávání. U lidí se sociálním znevýhodněním se však dlouho nic takového neřešilo a pak proběhlo několik neúspěšných pokusů, jak podporu těchto lidí dostat do legislativy. I tento chystaný zákon se několikrát přepisoval.
V západních zemích je však koncept sociálních firem běžný. „Podpora zaměstnanosti osob se zdravotním postižením je zkrátka dnes samozřejmostí. Obdobnou podporu lidí se sociálním handicapem však stále postrádáme. Společnost tím přichází o jednu z možností, jak tyto lidi začlenit. Draze tak platí za jejich propady ke kriminální činnosti, do věznic a ústavů, což opět zatěžuje celý sociální systém státu,” uvedla ředitelka České asociace streetwork Martina Zikmundová.
„Zdravotně postižení mají tu cestu na pracovní trh mnohem lépe prošlapanou. Sociální handicap je pro stát podstatně hůře měřitelný než ten zdravotní. Těžko se vyčísluje, jak moc vás v práci omezuje, že se třeba vracíte po odvykací léčbě, nebo přicházíte z ulice,“ vylíčil Tomáš Příhoda, vedoucí Restart Shopu v Praze, jenž už sedm let zaměstnává právě lidi se sociálním handicapem a chystá je ke vstupu na trh práce. Restart Shop dokazuje, že tento koncept, kdy se jedinec trénuje v pracovních dovednostech a zároveň se mu stabilizuje jeho životní situace, funguje.
Ukazuje to i analýza výzkumníků z plzeňského Makai atelieru. Ta mimo jiné konstatovala, že ze 39 tréninkových zaměstnanců jich kompletní tréninkový proces absolvovalo 25 a z nich 19 uspělo na trhu práce. Studie také uvedla, že v předčasně ukončených smlouvách se nenajdou pouze případy odchodu zpět k rizikovému způsobu života, ale započítali sem i například odchody do psychiatrických léčeben z důvodu zhoršení zdravotního stavu, odstěhování do jiného města nebo odchod do chráněných dílen.
Od roku 2014, kdy vznikl v Česku první Restart Shop, pomohla Česká asociace streetwork založit pět dalších takových podniků. „Za průměrnou dobu dvanácti měsíců si zaměstnanci osvojí základní pracovní návyky a kompetence, nabudou v nich zdravé sebevědomí a získají ve svém životě stabilitu, díky které se mohou soustředit na další rozvoj. Ačkoliv tento projekt nelze legislativně řadit mezi sociální služby, ukazuje jasné pozitivní výsledky,” sdělila ředitelka asociace Martina Zikmundová.
Vše by měl změnit připomínkovaný zákon o registrovaném sociálním podniku. V platnost by měl však vejít nejdříve v lednu 2024.
6
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
