Po vzniku republiky počátkem 20. let neměly vlaky konkurenci v jiných způsobech dopravy a byly drahé. Zároveň lidé nebyli ani zdaleka tak v pohybu jako dnes. I proto navzdory bouřlivému rozvoji automobilismu dnes využíváme vlaky více než před sto lety. Provoz na kolejích je dnes několikanásobně hustší než tehdy.

V roce 1921 využilo služeb československé železnice 174 milionů lidí, kteří ujeli skoro 6,5 miliardy kilometrů. To představuje přibližně 13 cest a přibližně 475 kilometrů ujetých vlaky na každého občana mladého státu.

Luxusní třetí třída

Cestování i v „dřevěné“ 3. třídě bylo při běžných platech luxusem. Při průměrné mzdě kolem 200 až 300 korun měsíčně (úředník si vydělal 300 až 500 korun) stála jízdenka rychlíkem z Prahy do Brna 75 korun. Za průměrnou mzdu tak bylo možné pořídit přibližně jen tři až čtyři cesty mezi oběma městy.

Při současné průměrné čisté mzdě 22 až 23 tisíc korun si může cestující bez nároku na slevu pořídit až 100 jízd mezi oběma metropolemi. Železnice jen na území České republiky přepravila loni 183 milionů osob, které ujely skoro 9,5 miliardy kilometrů. To je i navzdory rekordní motorizaci domácností přibližně 18 cest a téměř 950 kilometrů na obyvatele.

Přitom vzdálenosti v rámci České republiky jsou mnohem menší, než tomu bývalo v Československu. Pokud bychom dnes započetli i údaje za Slovensko, byl by počet cestujících přibližně 250 milionů, ti by ujeli vlaky skoro 13 miliard kilometrů.

O tom, jak se společnost za sto let rozpohybovala, svědčí i údaje o počtech automobilů. Počátkem 20. let bylo v Československu přibližně 3,5 tisíce osobních vozů. Jeden tak připadal na více než 3,5 tisíce obyvatel. Nákladních automobilů jezdilo v té době kolem dvou tisíc, podobný počet byl motocyklů a tříkolek.

Přes 5,5 milionu osobních automobilů

Dnes je jen v České republice registrováno přes 5,5 milionu osobních automobilů, jeden automobil tak připadá na méně než dva občany. Ačkoliv tedy v roce 2021 nesla železnice fakticky veškerou tíhu meziměstských přeprav, dnes ji Češi (a Slováci) využívají ještě více.

To je vidět na hustotě provozu. Mezi Prahou a Brnem jezdily v roce 2021 čtyři rychlíky a cesta trvala až 5,5 hodiny. Dnes lze z Prahy do Brna cestovat po dvou tratích až 32 spoji, cesta trvá 2,5 hodiny. Bouřlivý rozvoj má za sebou i příměstská doprava.

Například z Prahy do Benešova jezdilo jen devět osobních vlaků s dřevěnými lavicemi za den a několik posilových víkendových vlaků. Doba jízdy byla 2 hodiny. Dnes vyjíždí v pracovní dny z Prahy tímto směrem 64 regionálních spojů, cesta jim trvá hodinu.

Zajímavé by nejspíš bylo porovnat i náklady veřejných rozpočtů na provoz vlaků. Dnes si stát a kraje objednávají vlaky za 13 miliard ročně, na dalších šest miliard mají vyjít dotace slev pro mládež a seniory. Ani za první republiky v době faktického monopolu se dráha neobešla bez státních subvencí, podle historika Milana Hlavačky se dotovala mimorozpočtově. Číslo ale deník Zdopravy.cz k dispozici nemá.