"Vůbec jsem o tom neslyšel," řekl na dotaz ČTK včelař Jaromír Blažek, který má v postižené oblasti kolem Benecka na Semilsku 12 včelstev a dalších 20 tam chová jeho otec. "Musím na to tátu upozornit. My jsme zažili, když mi bylo asi 15, včelí mor. Na jednom místě nám to postihlo jedno včelstvo, spálit jsme ale museli i další dvě, která byla na stejném místě včetně veškerého vybavení," dodal včelař. Přiznal, že nic podobného už by zažít nechtěl.

Hniloba je považována za nebezpečnou nákazu, pro člověka však nebezpečná není. Léčba nemoci je zakázaná. Za hlavního původce hniloby včelího plodu jsou považovány dva druhy bakterií. Nákaza může být do chovu zavlečena při zalétávání včel, roji neznámého původu a infikovanými plásty, úly či včelařskými pomůckami.

Hniloba se projevuje hlavně na larvách, které hynou před zavíčkováním ve stáří čtyř dnů. "Postižené larvy vykazují změnu barvy od žluté až po hnědou a ztrácejí svůj normální lesklý vzhled a článkování těla. Infikované larvy se časem rozloží a klesají na dno buňky, kde se mění v tmavé příškvary, které lze na rozdíl od infekcí způsobené morem včelího plodu snadno odstranit. Dochází postupně ke slábnutí včelstva. Můžeme pozorovat také mezerovitost plodu," uvedl Vorlíček.

Největší hrozbou je mor

Chovatelé by podle něj měli používat plásty, úly a včelařské pomůcky z ověřených zdrojů. Naposledy se choroba objevila v Královéhradeckém kraji v květnu 2016, v ČR byla i o rok dříve, kdy se vrátila po 20 letech. Při podezření na výskyt nákazy je včelař povinen vše ohlásit příslušné krajské veterinární správě. V současnosti je za hlavní hrozbu pro chovy včel vnímán mor včelího plodu, laboratorní vyšetření na hnilobu včelího plodu se standardně nedělá.