„V prvním čtvrtletí 2019 vzrostla průměrná nominální hrubá měsíční mzda v České republice meziročně o 7,4 procenta na 32 466 korun, což po očištění o inflaci znamená reálný růst o 4,6 procenta. Mediánová mzda vzrostla meziročně o 7,4 procenta na 27 582 korun. Trh přitom očekával, že zpomalující se hospodářský cyklus se začne propisovat i do růstu mezd. Takto silný výsledek je tak poměrně překvapivý,“ říká analytička Eliška Jelínková z Raiffeisenbank.

Přispěl k tomu především 16,8procentní nárůst mezd v odvětví kulturní, zábavní a rekreační činnosti. Platy stoupaly i v oblasti vzdělávání (9,9 procenta) a bankovnictví (8,3 procenta). „Naopak nejméně rostly mzdy v sektoru informační a komunikační činnosti (4,3 procenta),“ dodává Jelínková.

Pomalý růst ve stavebnictví

„Ve zpracovatelském průmyslu, který je největším tuzemským odvětvím a současně i motorem našeho ekonomického růstu, naproti tomu rostly mzdy podprůměrným tempem (6,4 procenta). Pomaleji se zvyšovaly mzdy i v dalším odvětví, které strádá nedostatkem zaměstnanců – a sice ve stavebnictví (6,9 procenta),“ říká Petr Dufek z ČSOB.

„Z pohledu regionů se nejrychleji zvyšovaly mzdy ve středních Čechách, v Olomouckém a Jihočeském kraji. Prvenství, co do výše, si však drží i nadále Praha, kde průměrná mzda dosáhla téměř 41,5 tisíce korun.“ upřesňuje.

Propouštění zatím nehrozí

Svou roli podle odborníků sehrálo navýšení minimální mzdy o 1150 korun měsíčně a související navýšení platů v ostatních třídách. „Přestože se nezaměstnanost drží nadále na velmi nízkých úrovních, růst mezd již začal přibržďovat a reflektovat zpomalující ekonomiku. Zároveň bylo dosavadní tempo navyšování mezd pro firmy neudržitelné, jelikož rostoucí mzdové náklady nebyly doprovázeny odpovídajícím nárůstem produktivity,“ upozorňuje však Jelínková.

„To mělo za následek klesající ziskovost. Se zpomalující ekonomikou jsou firmy nuceny pečlivě kontrolovat mzdové náklady. Pokud by ekonomika zpomalila výrazněji, než je očekáváno, mohly by se firmy uchýlit i k redukci mzdových nákladů, což by mělo za následek vyšší míru nezaměstnanosti či krácení úvazků. Prozatím však pro takové kroky není důvod,“ dodává.