Představitele průmyslu zaskočila už samotná skutečnost, že vláda bez důvěry o zrušení třídenní doby na začátku nemoci vůbec uvažuje. „Praxe ukázala, že nejvíce se zneužívají právě krátkodobé pracovní neschopnosti,“ uvedl svaz v oficiálním prohlášení. Zaměstnavatelé postrádají lidi ve všech profesích a obtížně plní zakázky, takový krok by tak pro ně byl citelnou ranou.  

Průmyslníci jsou přesvědčeni, že na zrušení karenční doby nevydělají ani poctiví zaměstnanci. Ti si totiž dříve museli platit nemocenské pojištění ve výši 1,1 procenta z hrubé mzdy, což představuje náklady na zhruba čtyři dny nemoci za rok.

Po zavedení současného systému v roce 2009 oficiální nemocnost výrazně klesla. Zaměstnavatelé se proto přirozeně obávají, že zrušení karenční doby by znamenalo větší míru zneužívání nemocenské, a tedy více přesčasů a dodatečné náklady ve výši minimálně pěti miliard korun. Navíc by se tím narušila firemní politika sick days, dovolené navíc nebo práce z domova.

Svaz naopak podpořil zvýšení nemocenské při dlouhodobější pracovní neschopnosti.  Vláda by podle něj měla zavést elektronické neschopenky a nastavit pravidel, která by zabránila, aby se zneužívalo pobírání náhrady mzdy v době krátkodobé nemoci.

Karenční dobu, obvykle třídenní, zavedlo 16 z 28 zemí EU. Irsko má 6 dnů, Island dokonce 14. Chorvatsko, Finsko, Dánsko mají karenční dobu jen pro určité skupiny, typicky osoby samostatně výdělečně činné.