Na stavbách chybí štěrk. Materiál se musí dovážet až ze Slovenska

„Nedostatek kameniva a štěrkopísku pro naše stavby řešíme každodenně, stejně jako nedostatek štěrkopísku pro naše PREFA výrobny, paradoxně včetně panelárny v Ostrožské Nové Vsi, v jejímž bezprostředním okolí se vyskytují ložiska této suroviny,“ sdělil generální ředitel společnosti Pozemní stavitelství Zlín Miroslav Lukšík.

Banky, energetici, těžaři. Ministerstvo navrhne daň z mimořádných zisků firem

Některé frakce štěrku jsou v regionu podle jeho slov téměř nedostupné, a v posledních dvou letech je musí dovážet i ze Slovenska. „Dovoz vstupních materiálů, zejména při současných cenách pohonných hmot, však výrobu a finální výrobky nezanedbatelně prodražuje, nehledě na významný negativní dopad do životního prostředí,“ poznamenal Miroslav Lukšík.

Situace podle jeho slov vygradovala na konci roku 2021, a začátkem roku 2022, kdy regionální štěrkovny praktikovaly přídělový systém a pokrývaly zhruba polovinu z odběrateli požadovaných objemů, ve snaze neupřednostnit žádného z nich. „S nedostatkem štěrkopísku se potýkají všechny kraje, situace ve Zlínském kraji však patří k nejhorším. Nová těžba se neotevírá a současnou omezují limity těžby. Pokud se bude řešení i nadále oddalovat, hrozí kritický stav,“ upozornil Miroslav Lukšík.

Komplikovaná situace

Situaci s kamenivem považuje za komplikovanou také vedoucí obchodního oddělení Morava, společnosti ZAPA beton, Martin Kolařík. „Nové lomy se neotvírají, staré se dotěžují. Jsme nuceni se intenzivně zabývat zásobovací logistikou, kdy se řeší kapacita lomů, kvalita jejich materiálů, vytížení, vzájemné zálohování betonáren a podobně,“ řekl Deníku Martin Kolařík.

Vzhledem k současným normám a požadavkům podle něj nelze do betonových směsí použít jakékoliv kamenivo, jakýkoliv alternativní materiál, což obzvláště platí u staveb s velkým důrazem na kvalitu a trvanlivost, jako je právě i výstavba D55 v úseku od Babic po Moravský Písek.

Sedmnáct kilometrů za 47 dní. Blesková oprava dálnic u Hradce Králové skončila

„Tam jsme dodavatelé betonových směsí. Pro tuto stavbu dovážíme kamenivo ze vzdálenějších lokalit na Slovensku. Dovozem materiálů ze vzdálenějších zdrojů se pak samozřejmě zvyšuje dopravní zátěž po celé trase a zvyšuje se negativní ekologický i ekonomický dopad ovlivňující i nárůst materiálových nákladů a prodejní cenu,“ doplnil Martin Kolařík.

Vloni Česká geologická služba ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu zpracovávala studii, která zhodnocuje reálný stav zásob a perspektivy využívání ložisek a zdrojů stavebního kamene a štěrkopísků na území ČR. Z předběžných výsledků vyplynulo, že v regionu je třeba podpořit nové záměry a otevřít nová ložiska.

Na suroviny chudý kraj 

Zcela jiný náhled na to však mají obyvatelé Ostrožska, kteří kvůli pitné vodě u štěrkopískových nalezišť už několik let protestují proti zahájení těžby v další tamní lokalitě mezi Uherským Ostrohem a Moravským Pískem.

Podle vyjádření náměstkyně hejtmana Zlínského kraje Hany Ančincové, zodpovědné za životní prostředí, si je třeba uvědomit, že Zlínský kraj patří z pohledu zásob přírodních surovin, které je možné získat těžbou, mezi kraje poměrně chudé.

„V posledních letech dochází k velkému rozvoji stavební činnosti, probíhají realizace významných liniových staveb – dálnic, silnic, přestaveb železničních tratí a podobně. S tím souvisí i vyšší potřeba základních stavebních materiálů. Společnosti, které mají možnost rozšířit těžbu surovin, k tomu v současné době přistupují a některé již mají navýšení povoleno,“ sdělila Deníku Hana Ančincová.

Lidé kvůli drahotě masivně sbírají klestí v lese. Jenže zapomínají měřit

Dále je podle ní potřeba vzít v potaz, že každému rozšíření těžby surovin předchází proces povolování a vždy je dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nutné tyto vlivy posoudit.

„Tyto zákonné procesy mají svá jasně daná pravidla a termíny, které je nutné respektovat. Při plánování staveb s vysokou spotřebou materiálu je tak třeba už ve fázi projektování stavby dopředu zvažovat, zda potřeba stávajících zdrojů bude postačovat a případně začít jednat se společnostmi, které těžbu provádějí a rezervu v území mají, s dostatečným předstihem tak, aby stihly příslušná povolení získat,“ dodala Hana Ančincová.