Poplatek za nadměrný vklad zvítězil s dvaatřiceti procenty a devíti tisíci hlasy. Postavil se tak do čela pětice poplatků, které se objeví ve finálovém kole hlasování.

Tu doplňuje poplatek za vklad na vlastní účet na přepážce, získal téměř patnáct procent hlasů, poplatek za připsání úroku (13,81%), poplatek za předčasně splacený úvěr (6,95%) a konečně poplatek za vložení variabilního (specifického) symbolu do příkazu k úhradě (5,29%).

O výsledku bylo rozhodnuto již o půlnoci. Vítězná pětice absurdních poplatků si totiž vypracovala takový náskok, že změna pořadí se stala velice nepravděpodobnou. Svědčí o tom i včerejší vyjádření provozovatele serveru Patrika Nachera.

„I když hlasování v prvním kole ještě neskočilo, počítadlo se zastaví o půlnoci z 31. ledna na 1. února, pravděpodobnost, že výsledky se budou diametrálně lišit, je prakticky mizivá,“ uvedl v předvečer vyhlášení.

O tom, že problematika nesmyslných a předražených bankovních poplatků je stále aktuální, svědčí rekordní počet účastníků. Hlasování se zatím zúčastnilo asi 28000 tisíc lidí. Tento počet se ale určitě ještě zvýší, finálové kolo hlasování totiž končí až s posledním únorovým dnem.

Na serveru mohou lidé hlasovat již počtvrté v řadě, přičemž mezi vítěze z minulých let patří například poplatek za příchozí platbu, který se později některé banky rozhodly zrušit.

Ve 2. ročníku pak zvítězil poplatek za výběr z bankomatu vlastní banky. Loni to byl poplatek za vedení běžného účtu. Hlasování letos probíhalo paralelně i na Slovensku, odkud přišlo necelých pět tisíc hlasů.

„Z výsledků vyplývá zajímavé zjištění, že v ČR a na Slovensku hlasovali lidé téměř totožně. První čtyři poplatky jsou v obou zemích ve stejném pořadí. Jediný rozdíl najdeme v poměru,“ doplnil Patrik Nacher. Poplatek za nadměrný vklad by tam na vítěze pasovalo přes čtyřicet procent hlasujících, což je dokonce o deset procent více než u nás.

Vojtěch Janda



Bankovní poplatky u nás a v cizině


Za bankovní služby zaplatíme průměrně 173 korun měsíčně. Vyplývá to z průzkumu, který provedl v loňském roce server Bankovní poplatky. Zajímavé je v tomto případě porovnání se zahraničím.

Základní rozdíl je, že banky v zahraničí kladou důraz především na paušál. Do něho započtou náklady spojené s provozem účtu a ostatní položky jsou zdarma. To je pro klienta nejpřehlednější vodítko. Tuzemské banky naopak využívají především zpoplatnění velkého množství dalších služeb. Ta nejsou součástí balíčkových kont a tím nenápadně zvyšují ceny provozu bankovního účtu.

Naprostou specialitou v ČR jsou poplatky za příchozí platby. Banky si je nedovolí vybírat nikde na západ od našich hranic, ale dokonce ani v Maďarku a Polsku. Neobstojí v tomto případě ani argumentace tuzemských bankéřů, že zahraniční banky mají nižší poplatky neboť více vydělávají na úrocích a sofistikovanějších službách, které klienti na Západě častěji využívají. Z vývoje ziskovosti tuzemských bank totiž vyplývá, že úrokový zisk se stále více prosazuje také u nás, avšak banky tento vývoj do poplatkové politiky nepromítají.

Například jedním z nejlevnějších balíčkových kont v Rakousku je Plus Direct banky Volksbank, které vyjde měsíčně na 1 Euro. V tomto balíčku jsou zahrnuty služby vedení účtu, 7 bankovních operací zdarma, on-line bankovnictví, platební karta, bezplatný je výběr z bankomatu vlastní banky, založení a změny trvalého příkazu. Obdobný balíček si můžete pořídit i v Německu za 1,80 Euro za měsíc. Jedná se o konto u Sparkasse Saarbrucken. O něco dražší je pak balíček Volksbank. Zaplatíte sice měsíčně 3,50 Euro, nicméně neplatíte již žádné další poplatky.

Zajímavostí také je, že pokud si na bankovní účet necháte zasílat určitou výši minimální částky, nejčastěji 1 250 Euro, pak žádné poplatky spojené s provozem bankovního účtu neplatíte. Tuto službu nabízí například Postbank.

Odborníci se shodují na tom, že bankovní poplatky v ČR nejsou levné, jako daleko závažnější problém však uvádějí složitost a nepřehlednost sazebníků místních bank. Zřejmě se však i zde blízká na lepší časy. Ukazuje to například i debata o poplatcích. Jakmile začala, ty chytřejší banky přišly s novými kampaněmi a začaly některé služby nabízet zadarmo či za minimální poplatek. Bankovní poplatky a jejich výše se tak stávají regulérní částí konkurenčního boje.

Pojsl Josef

Anketa o nejabsurdnější poplatek jde do finále


Až do konce února můžete hlasovat o 5 finálových poplatcích na www.bankovnipoplatky.com


Lidem pochopitelně nejvíce vadí poplatky, u kterých přesně nevědí, za co ve skutečnosti platí. Navíc mají pocit, že za své peníze nic nedostávají. Na prvních třech místech tak jsou poplatky, které nějak souvisejí s příchodem peněz na účet – poplatek za nadměrný vklad, za připsání úroku či za vklad na přepážce na vlastní účet. Zkrátka poplatky za příchod peněz na účet a to jakoukoliv formou lidé logicky považují za nesmyslnou věc. Bankéři jsou naopak spokojeni. Za loňský rok jen na poplatcích utržili hrubého více než 45 miliard korun, což představuje asi třetinu jejich celkového zisku! Dobře nastavený sazebník poplatků tak znamená zaručený výnos ať se děje cokoli.


Zdánlivě zanedbatelné korunové položky za poplatky se tak celkově mění v pohádkové zisky. Klient se často dozvídá, za co platí, teprve z výpisu z účtu a laik prakticky nemá šanci porovnat služby jednotlivých bank. Příčinou jsou nepřehledné sazebníky v nichž banky schovávají cenu svých služeb. V mnoha případech jde o dvojí až trojí zpoplatnění jednoho jediného úkonu. Aniž to mnozí klienti tuší, banka strhává peníze jen za to, že na jejich účtu nastane nějaká změna.

Například systém „účetních položek“ objevíme v sazebnících několika velkých bank. Je tam popsána jako poplatek za přijatou či odchozí platbu, tedy za pohyb peněz na účtu. Došlou platbou je ale také připsaní úroku na účet. Z logiky věci by tak mělo být zpoplatněno i toto připsání úroku. A mnoho klientů nám tuto nemilou zkušenost poslala. Příkladem může být příspěvek Jana Dlaska „Připsání úroku účtuje moje banka jako pohyb na účtu a účtuje mi 6 Kč. Jelikož je úrok 0,01 procenta, každého čtvrt roku obdržím nějaké 2 Kč a za ně mi banka strhne 6 Kč. To je neetičnost prvního stupně, to ať si raději ty úroky nechají“.Přitom z vyjádření mluvčích bank vyplývá, že poplatek za připsání úroku nevybírají. Fakt, že na příchozí platbu ve formě úroku se poplatek nevztahuje, ale v sazebnících bank není uveden. V této džungli vzájemných vztahů, odkazů, hvězdiček, výjimek, různorodé terminologie a balíčkových účtů, se klient opravdu těžko orientuje. Není pak schopen si nákladovost u jednotlivých bank spočítat, a tudíž ani porovnat.

Patrik Nacher