První rozsáhlá oprava zde proběhla před necelými deseti lety a nyní správce komunikace, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), připravuje další zásadní rekonstrukci. O konečném rozsahu opravných prací se teprve rozhodne. Na stole je i varianta výměny celé mostovky. „ŘSD plánuje rekonstrukci mostu na základě diagnostického průzkumu provedeného v roce 2017,“ uvedla na dotaz Deníku mluvčí ŘSD Nina Ledvinová.
Jednotlivá mostní pole estakády, uložená na celkem 24 pilířích, jsou vždy tvořená devíti podélnými trámovými nosníky. „ŘSD předpokládá minimálně výměnu dvou krajních nosníků vlevo a jednoho krajního nosníku vpravo, a to v celé délce mostu. Šest vnitřních nosníků v každém mostním poli by mělo být zachováno,“ popsala plánovaný rozsah rekonstrukce Ledvinová.
Most ale ještě v blízké době čeká mimořádná prohlídka a technici na něm provedou doplňující diagnostický průzkum nosné výztuže. „V současné době není vyloučena ani výměna celé mostovky,“ dodala mluvčí ŘSD. Před deseti lety provedla na estakádě firma Silnice a Mosty sanaci opěrných i nosných částí, rekonstrukci odvodnění a výměnu či repasi okolo 450 mostních ložisek a jejich uložení.
Zprávy o tom, že by mělo dojít k vybudování silničního průtahu České Lípy, se na veřejnost poprvé dostaly v roce 1979. Divoce rostoucí město totiž zasáhla nedostatečná kapacita komunikací. Veškerá doprava směrem od Prahy na sever a obráceně tehdy proudila přes Sosnovou, Kopeček, po hlavní třídě na Mírové náměstí (dnes T. G. Masaryka) a třídu Vítězství (dnes Mariánská ul.). Tedy přes historické jádro města.
Podle původních plánů měly namísto jednoho dlouhého vzniknout tři krátké mosty a zbytek řešeného úseku měl procházet přes navršené valy. „Během zpracování dokumentace došlo k celé řadě změn, z nichž tato byla ta nejpodstatnější,“ uvedl v dobovém tisku tehdejší městský architekt Václav Šuk.
Vzhledem k nestabilnímu podloží byly přípravy výstavby velice komplikované. Například jednotlivé pilíře musely být založené v hloubce okolo 15 metrů. Začátkem listopadu roku 1987 estakáda začala sloužit veřejnosti.
„O tom, že dostala název Most Velké říjnové socialistické revoluce, se téměř nikdo nedozvěděl a ani to nebral do úvahy. V té době nebylo ještě fotografům příliš často dovoleno létat nad městy a pořizovat snímky. Skutečnost, že silnice město zřetelně půlí a rozděluje, jsme si uvědomili nad obrázky z letadla až v letech pozdějších,“ popsal dobové okolnosti českolipský historik Ladislav Smejkal.