play_fill
play_fill
Trutnov spojuje s 35 kilometrů vzdáleným Náchodem silnice nejvyšší kategorie. Kdo by však čekal, že jízda mezi oběma okresními městy zabere maximálně půlhodinu, bude hořce zklamán. Rychlosti auta na této spojnici může směle konkurovat i zdatnější cyklista. A mnoho dalších hlavních dálkových cest v Česku na tom není o mnoho lépe.
Zmapovali jsme průměrnou rychlost na více než 300 úsecích. Výpočet průměrné rychlosti je založen na dopravních datech Googlu a není zkreslen aktuálními uzavírkami ani nehodami. Aby nebyl ovlivněn ani víkendy, počítali jsme jízdní dobu pro úterní devátou hodinu ranní.
Problém je zejména v tom, že pro jedičky neexistují jednotné technické standardy. Silnice nejvyšší kategorie tak může být široká 24,5 metrů, ale třeba také jen 9,5 metru. A co hůř, polovina silnic I. třídy nedosahuje dokonce ani těchto minimálních parametrů.
„V možnostech státu není tento stav rychle změnit. Rozšíření často brání nevhodné, historicky dané směrové a výškové vedení trasy. Realizace takových úprav i časově investičně velmi náročná,“ podotkla tisková mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Nina Ledvinková. Dodala, že ŘSD se v současnosti zaměřuje především na dostavbu dálnic. Dvouproudé silnice musejí počkat. Dokonce ani neexistuje aktuální digitální mapa, z níž by bylo možné skutečné parametry silnic nejvyšší kategorie zjistit.
Pokrkonošská bída
Silnice č. I/14 mezi Trutnovem a Náchodem s průměrnou rychlostí nižší než 40 kilometrů za hodinu je tím nejhorším, na co můžete v Česku narazit. Nepříliš široká asfaltka se totiž prakticky od začátku do konce klikatí mezi obcemi, jen na dvou místech má smysl pokusit se zrychlit z povolené padesátky na devadesátku. Místní proto její oficiální trasování ignorují a objíždějí ji po silnicích 3. tříd. I když jsou úzké a mají mizerný povrch, přesto je to kratší a rychlejší.
Správce komunikace to za problém nepovažuje. „V nejbližších letech se změna směrového ani šířkového uspořádání silnice I/14 mezi Trutnovem a Náchodem nepřipravuje,“ zchladil naděje Zdeněk Kos z královéhradeckého ředitelství ŘSD. Inkriminovaný úsek se tak pouze opravuje.
Bídný stav silnic nejvyšší kategorie v Podkrkonoší se neodrazil ve stamilionech na nápravu, ale ve změně přednosti v jízdě. V Horce u Staré Paky a v Mladých Bukách tak musejí řidiči potupně dávat přednost autům přijíždějícím po silnici nižší třídy. Starosta Trutnova zase neváhal dát z městské pokladny 20 tisíc korun, aby byla na směrovou tabuli u nového kruhového objezdu dopsána Pec pod Sněžkou. Přestože hlavní tah podle mapy vede jinam, pro jeho spoluobčany byly údajně původní destinace matoucí.
Západočeské rychlíky
Zcela jiné zkušenosti mají motoristé mezi Chebem a dálnicí D5. Silnice č. 21 je zde sice jen dvouproudá, ale vyhýbá se většině obcí, je široká, rovná, má stoupací pruhy i mimoúrovňová křížení. Výsledkem je na české poměry rekordní průměrná rychlost téměř 80 kilometrů za hodinu.
Západočeské silnice 1. třídy jsou suverénně nejrychlejší v republice. Zatímco nikde jinde s výjimkou jižních Čech motoristé nemohou počítat s tím, že za minutu jízdy urazí více než kilometr, na Karlovarsku přesahuje průměrná rychlost na hlavních tazích 70 kilometrů v hodině. Na opačném konci žebříčku se vedle zmíněného Královéhradecka krčí Olomoucký a Zlínský kraj.
Královéhradecký kraj má bohužel včetně nově otevřeného tříkilometrového úseku D11 u krajského města jen 23 kilometrů dálnic. Hůře na tom je už jen Pardubicko. A aby toho nebylo málo, za chronicky přetížené silniční ose kraje, která je zároveň hlavní spojnicí Prahy a Varšavy, si řidiči kamionů musí připlatit. Stát zde totiž vybírá mýto.
