Tvrdí to nová publikace Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Trh práce po krizi. Podle ní krize změnila zaměstnanost v Česku, když se postupně zvyšovaly počty lidí pracujících ve službách na úkor výroby. A najednou začal být nedostatek manuálních zaměstnanců.

Růst ceny práce

„Vysoká poptávka po pracovnících na trhu a deformovaná struktura nabídky našla svůj projev v růstu ceny práce,“ konstatují autoři analýzy Jan Vlach a Jaromíra Kotíková. Náklady práce na jednoho ze zaměstnanců podle jejich propočtů mezi roky 2008 a 2017 vzrostly ze 32,5 tisíce na 41,1 tisíce korun.

Informaci o chybějících pracovnících potvrzují i data Úřadu práce. Ten na konci června evidoval 195,7 tisíce nezaměstnaných, volných míst však bylo 342,5 tisíce. Nejčastěji měly firmy zájem právě o manuální pracovníky, například stavební či montážní dělníky, pomocníky ve výrobě, uklízeče a pomocníky v hotelích.

Zaměstnavatelé tak chtějí nahradit jejich nedostatek náborem v zahraničí, například na Ukrajině. Podle analýzy to ale bude mít opět dopad na český pracovní trh: „Nedostatek manuálních pracovníků může nahradit jejich dovoz ze zahraničí, což však sníží českou cenu práce a negativně ovlivní produktivitu.“

Modernější průmysl

Nezbytnou se proto podle ní jeví rychlá modernizace. To si uvědomuje i Svaz průmyslu, podle nějž se o tom několik let spíše jen obecně diskutovalo. Nyní se na to firmy aktivně chystají. Ale pocítit to mohou některé dělnické profese. „Odhadujeme, že až 30 procent zaměstnanců se přesune z průmyslové výroby do oblasti služeb,“ míní člen představenstva Svazu Jiří Holoubek.