Walney Wind Farm tvoří 102 turbín a každá z nich měří na výšku 190 metrů, což je přibližně dvojnásobek londýnského Big Benu. Svým výkonem překonala dosavadní největší větrnou farmu London Array v ústí Temže dokončenou teprve před pěti lety. Proti ní přitom používá méně než polovinu větrných turbín. 

Stavba elektrárny byla zahájena v roce 2015 a stojí za ní dánská energetická společnost Ørsted, které s financováním pomohly dva dánské penzijní fondy. „Spojené království je světovým lídrem v oblasti pobřežních větrných elektráren a Walney představuje neuvěřitelný příběh úspěchu tohoto odvětví,“ řekl Matthew Wright, výkonný ředitel britské pobočky Ørstedu.

Velká Británie je považovaná za nejlepší místo v Evropě pro výrobu elektrické energie ve větrných elektrárnách. Spojené království je šestým největším producentem energie z obnovitelných zdrojů na světě. V roce 2015 pocházelo z větrných elektráren 15 procent elektřiny vyrobené ve Velké Británii, což je nejvíce v historii.

Chystají se ještě větší projekty

Příznivé větrné podmínky jsou také důvod, proč Walney Wind Farm nevydrží její rekord dlouho. Už na rok 2020 plánuje společnost ScottishPower otevření ještě výkonnější větrné elektrárny v Severním moři u východního břehu Anglie. Pobřežní větrná farma East Anglia One má dosáhnout výkonu 714 megawattů.

Samotný Ørsted pak připravuje na ještě větší větrné farmy. Hornsea One a Hornsea Two, které vyrostou u pobřeží Yorkshiru, dosáhnou výkonu 1200 MW, respektive 1800 MW. Budoucí generace větrné farmy Hornsea Three by pak měla být schopná dodávat energii dvěma milionům domácností.

Blížící se brexit by však mohl z krátkodobého hlediska tyto plány minimálně zpozdit, varoval Wright. Pro Ørsted jsou důležité bezproblémové hranice a volný obchod. „Tvrdý Brexit nebo dohoda na poslední chvíli by pravděpodobně způsobily problémy v dodavatelských řetězcích, pohybu zboží a osob,“ řekl. Z dlouhodobého hlediska však má firma stále o Velkou Británii a její trh zájem.