Podíl daňových příjmů k hrubému domácímu produktu (HDP) v České republice loni vzrostl na 34,9 procenta z 34,2 procenta v předchozím roce. Zůstal tak nad průměrem OECD, který stoupl na rekordních 34,2 procenta z předloňských 34 procent.

Nad průměrem OECD se loni v rámci zemí visegrádské čtyřky nacházelo také Maďarsko s podílem 37,7 procenta. V Polsku činil podíl daňových příjmů k HDP 33,9 procenta a na Slovensku pouze 32,9 procenta.

Ve Francii vládne nespokojenost

Ve Francii podíl daňových příjmů k HDP vzrostl na 46,2 procenta z předloňských 45,5 procenta. Na druhém místě bylo vloni Dánsko s podílem 46 procent, za kterým následovala Belgie s podílem 44,6 procenta. Vysoké daně ve Francii vyvolávají nespokojenost mezi obyvateli.

Francouzská vláda se tento týden rozhodla o půl roku odložit plánované zvýšení daně z pohonných hmot, kvůli kterému zemi v posledních dvou týdnech zasáhla vlna protestů hnutí takzvaných žlutých vest. OECD má celkem 36 členů. Zpráva zahrnuje předběžné údaje za loňský rok z 34 zemí. Austrálie a Japonsko tyto předběžné údaje neposkytly, takže byla v jejich případě použita čísla za rok 2016.

Česká republika má podle zprávy ve srovnání s průměrem OECD vyšší podíl příjmů z příspěvků na sociální zabezpečení, ze zdanění firemních zisků i z daně z přidané hodnoty (DPH). Nižší je naopak podíl příjmů z majetkových daní, ze zdanění zboží a služeb bez započítání DPH a ze zdanění osobních příjmů, píše se ve zprávě.