Čtvrtina německých podniků přiznává, že zavedení minimální mzdy bude mít vliv na jejich hospodaření. Výrazně větší podíl zasažených firem je na východě země, kde minimální mzda ovlivní 43 procent podniků. Je to důsledek toho, že i 24 let po sjednocení Německa zůstávají rozdíly v platové úrovni mezi bývalou NDR a zbytkem země.

Nejvíc zavedení minimální mzdy zasáhne firmy působící v maloobchodě, kde dopad na provoz očekává 43 procent podniků, na východě Německa dokonce 61 procent. Následuje oblast služeb, v níž počítá s problémy kvůli minimální mzdě 31 procent firem, v bývalé NDR 41 procent.

22 procent firem se chystá k propouštění

Čtvrtina firem přiznává, že kvůli zavedení minimální mzdy bude muset zdražit svou nabídku, obdobný počet se chystá zastavit nebo omezit vyplácení prémií zaměstnancům. K propouštění se chystá 22 procent firem, 17 procent chce zkrátit zaměstnancům pracovní dobu, aby vyvážilo zvýšené mzdové náklady.

Německá vláda schválila zavedení minimální mzdy letos v dubnu, parlament ho potvrdil v polovině roku. Podle přijatého zákona se bude hranice 8,50 eura za hodinu vztahovat na všechny zaměstnance s výjimkou studentů a učňů, kteří ve firmě podstupují praktickou přípravu pro práci. Na minimální mzdu také nebudou mít nárok dlouhodobě nezaměstnaní v prvních šesti měsících po nástupu do prvního zaměstnání.

V Německu dosud zákon výši minimální mzdy nestanovoval. Nejnižší platy určovaly v některých odvětvích dohody odborů se zaměstnavatelskými svazy. Úroveň minimální mzdy se tak lišila podle oborů i podle spolkových zemí.