Spolková vláda zatím může dát stopku těm obchodům, při niž investor pocházející ze země mimo EU hodlá koupit více jak 25procentní podíl v jakékoliv německé firmě. Nově by ale mohla zastavit obchody, kdy investor kupuje již 15 procent akcií.

Vláda kancléřky Angely Merkelové považuje situaci za ohrožení národní bezpečnosti. „Chceme mít větší dohled nad firmami ve zbrojním průmyslu a infrastruktuře. Jde nám ale i o oblast technologií a kyberbezpečnost,“ řekl německý ministr hospodářství Peter Altmaier pro list Die Welt.

Podle něj ale Berlín nechce blokovat příliv zahraničních investic do země. „Samozřejmě, že chceme, aby firmy v Německu pokračovaly v investicích. Máme ale povinnost bránit bezpečnostní a další veřejné zájmy,“ dodal Altmaier s tím, že vláda nyní bude mít větší přehled o investorech a jejich motivacích.

Nový zákon musí ještě projít legislativním procesem, platit by měl začít ještě tento rok.

Německou vládu totiž čínské aktivity na starém kontinentě znepokojují. Skupují totiž klíčové technologie a know-how, píše list The Epoch Times.

„Jedna z jejich strategií spočívá v tom, že vstoupí na světové trhy a pokoušejí se převzít podniky či technologie. Většinou je buď vlastní přímo čínská vláda nebo je alespoň financuje,“ vysvětluje Stephen Ezell z amerického think-thanku Informační technologie a inovace. „Dělají to tak, že to vypadá jako jakákoliv jiná tržní transakce, ve skutečnosti jde ale o zahraniční investici státu, který se snaží podchytit klíčové podniky a technologie,“ dodává Ezell.

Nejatraktivnější jsou pro Číňany právě Německo, Francie a Velká Británie. Na tyto tři země se upínají tři čtvrtiny čínských investic v EU.

Asijská země tak minulý rok utratila za nákup evropských firem téměř 30 miliard eur, uvádí analýza Rhodium Group a Institutu Mercator. Podíl těchto obchodů na čínských akvizicích tvořil v roce 2016 přibližně 35 procent, v roce 2017 to už bylo 68 procent.

Nicméně čínské zahraniční investice do německých firem dosáhly v roce 2016 výše 11 miliard eur, o rok později to bylo ale už jen 1,8 milionu eur. Vláda totiž situaci od roku 2016 reguluje.

K regulaci jí přiměl obchod čínské Midea Group, která koupila německou společnost Kuka AG, která vyrábí hi-tech roboty. Obchod v Německu vyvolal značné znepokojení. Začala panovat obava, že by Číňané mohli začít skupovat německé firmy s unikátními technologiemi, které mají pro německou ekonomiku strategický význam.

Vláda v reakci na to zablokovala například prodej výrobce čipů Aixtron, či prodej firmy Leifeld Metal Spinning, která vyrábí zařízení pro letecký a jaderný průmysl.

Vyrobeno v Číně 2025

Asijská země se však se svou taktikou netají. Čínská vláda před třemi lety vydala dokument nazvaný „Vyrobeno v Číně 2025“, kde představila své cíle. Do roku 2025 hodlá převzít světovou dominanci v 10 hi-tech oborech jako je například robotika, letectví či vývoj aut s alternativními pohody. K dosažení těchto cílů využívá různých taktik, jako jsou průmyslové špionáže, krádeže dat, zakládání podniků v zahraničí a samozřejmě nákup zahraničních technologických firem.

Čína se tak snaží změnit v hi-tech mocnost. „Čínské úsilí ale neznamená, že Čína budou pouze konkurovat zemím jako Německo, Spojené státy, Jižní Korea či Japonsko, nýbrž je zcela nahradí,“ uvádí report německé Rady pro zahraniční vztahy (CFR).

„Země jako Německo či Jižní Korea by to mohlo zcela devastovat, jelikož jejich zboží, které exportují, je na moderních technologiích založené,“ dodává CFR.

Kromě Němců mají své opatření i Britové. Ti letos v červenci představili svou vlastní strategii, která cílí především na čínské a ruské investory. Podobné opatření zavedly nedávno i Spojené státy. Ty nově posílily pravomoc Výboru pro zahraniční investice v USA (CFIUS), který jednotlivé akvizice posuzuje.