Zákon schválen již je, jen není zaveden do praxe, platit mají pouze cizinci

Německo už sice zákon o mýtném pro osobní auta schválilo v roce 2015, kvůli výhradám Evropské komise a protestům sousedních zemí ho ale dosud nezavedlo. Evropská komise původní normu považovala za diskriminační a spolkovou republiku loni v září žalovala u unijního soudu. Po několika týdnech se obě strany dohodly na kompromisu.

I nový návrh ale počítá s tím, že dálniční poplatky budou de facto platit jen zahraniční řidiči. Řidiči aut registrovaných v Německu mýtné sice také zaplatí, posléze jim ale bude vráceno, protože se jim sníží daň z motorových vozidel. Majitelé nejekologičtějších aut s velmi nízkými emisemi získají dokonce ještě větší úlevu, než kolik zaplatí na dálničních poplatcích.

Takový systém však kritizuje několik evropských zemí, podle nichž je nadále diskriminační vůči zahraničním řidičům. Rakousko kvůli němu hrozí žalobou, se skepsí na něj hledí i Česko.

Na německé politické scéně budí rozpaky finanční stránka návrhu

Ministr dopravy Alexander Dobrindt (CSU) si od zavedení dálničních poplatků pro osobní auta slibuje čistý roční příjem kolem 524 milionů eur (14,2 miliardy korun). Analýzu jeho úřadu už ale zpochybnilo několik jiných studií. Ta zpracovaná pro největší evropský autoklub ADAC dokonce tvrdí, že mýtné spoléhající jen na platby od zahraničních řidičů bude ztrátové.

Terčem debat je také otázka provozu na dálnicích v příhraničních regionech, které často využívají i cizinci. Výjimky v pohraničí žádá Spolková rada, protože se obává, že by paušální zavedení mýtného ohrozilo příhraniční obchod a spolupráci. Ministerstvo dopravy s výjimkami na dálnicích nepočítá a argumentuje tím, že cizinci už takhle budou osvobozeni od platby za použití silnic prvních tříd.

Němci jsou v Evropě poslední, kdo za dálnice pro osobní auta neplatí

Přes všechny spory, které návrh přinesl, to vypadá, že v pátek ve Spolkovém sněmu projde. Pro bavorskou Křesťanskosociální unii (CSU) byl klíčovým volebním slibem, a strana tak může počítat i s podporou sesterské Křesťanskodemokratické unie (CDU). Rozhodující bude postoj koaličních sociálních demokratů (SPD).

Šéf sociálnědemokratických poslanců Thomas Oppermann v týdnu uvedl, že jeho strana měla pro zavedení mýtného pro osobní auta tři podmínky - musí odpovídat evropskému právu, nesmí zatížit německé řidiče a musí přinést podstatné příjmy pro investice do dopravní infrastruktury. První dva body jsou už déle splněny, ve třetím dá na ujištění ministra financí Wolfganga Schäubleho (CDU) a schválení návrhu svým poslancům doporučí.

Řidiči osobních aut se tak budou muset připravit na to, že od roku 2019 budou za použití německých dálnic platit. Desetidenní poplatek se má pohybovat v závislosti na objemu motoru a výši emisí v rozmezí od 2,5 eura do 25 eur (zhruba 68 až 675 korun). Nejdražší roční mýtné přijde na 130 eur (3513 korun). K dispozici bude i dvouměsíční mýtné.

Spolková republika je poslední velkou evropskou zemí, která dosud nezpoplatnila své dálnice pro osobní auta. Nákladní vozy už za jejich použití platí.

Čtěte také:

Mýtné na německé dálnici? Lidé nadšeni nejsou. Bude se jezdit přes Hřensko?
Mýtné na německých dálnicích má další odpůrce. Kritizuje ho i tamní autoklub
Německá vláda uvažuje o částečné privatizaci dálniční sítě