Pacienti se však na plánované operace přes léto nehrnou. Rozsudkem pro nemocnice bude kompenzační vyhláška ministerstva zdravotnictví, jenž má vyjít ve sbírce zákonů v příštích dnech.

VFN doufá, že ji vyhláška nesrazí zpět do dluhů

Všeobecná fakultní nemocnice musela po vypuknutí koronavirové pandemie v březnu a dubnu utlumit péči zhruba na třetinu běžného stavu. Na nákup ochranných pomůcek vynaložila 15 milionů navíc, na odměnách zaměstnancům pak dalších 10 milionů. „Měli jsme také velký propad tržeb z lékárny, za parkovné či platby od cizinců. Celkový dopad odhaduji na 30 až 40 milionů,“ sdělil Pražskému deníku ředitel VFN David Feltl.

Pro ilustraci – roční obrat VNF činí 10,5 miliardy, z čehož tvoří 90 procent zdravotní pojištění. „Nicméně vzhledem k tomu, že konečný výsledek hospodaření je vždy v řádu jednotek milionů, jde o velké peníze,“ vysvětluje Feltl. „Kompenzační vyhláška bude náš rozsudek. Doufáme, že nás nesrazí zpět do dluhů,“ dodává.

Nemocnice funguje naplno opět od 4. května, pacientů ale chodí přibližně 70 procent oproti normálu. „Proč jsou doma a vyšetření či operace odkládají, nevím. Pokud si někdo doma suší nějaké potíže a bojí se infekce, tak to je jeho volba,“ říká ředitel. Podle něj se situace přes léto příliš nezlepší, jelikož si lidé budou vybírat dovolenou.

VFN pro nemocné s koronavirem vyčlenila celý jeden pavilon. Celkově se v něm léčilo 69 pozitivních pacientů, což byl třetí nejvyšší počet po Bulovce a Ostravě. Nyní již žádného pacienta pozitivního na koronavirus nemá.

Nestabilní ekonomika Bulovky

Bulovka musela dle nařízení vlády zrušit všechny plánované operace, včetně kosmetických operací pro samoplátce, ze kterých má menší marži. „Přišli jsme tím o vysoké desítky milionů korun. Nicméně věříme, že tato ztráta bude alespoň částečně pokryta systémem veřejného zdravotnictví skrze kompenzační vyhlášku,“ sdělil náměstek NNB Ondřej Roztomilý.

Náklady na speciální opatření a provádění testů ale stálo nemocnici několik desítek milionů korun. „Pokud by náklady na covid nebyly buď vládou nebo systémem veřejného zdravotního pojištění kompenzovány plně a šly tak k tíži nemocnice, ještě více to prohloubí její, už tak nestabilní ekonomickou situaci,“ doplnil.

V Motole očekávají výpadek ve stovkách milionů

Nemocnice v Motole musela omezit většinu plánované péče napříč všemi obory s výjimkou onkologie a LDN. „V týdnech největšího výpadku se zrušilo přibližně 40 procent hospitalizované péče,“ sdělila mluvčí Pavlína Danková.

Pouze na koronavirová opatření a testy za březen a duben vydala 70 milionů korun. „K tomu musíme přičíst ještě květen a vynucené investice a ušlé příležitosti za přímo placené služby mimo zdravotní pojištění,“ řekla Danková s tím, že celkový výpadek bude v řádu stovek milionů korun.

Nemocnice Na Františku jede na plné obrátky

Nemocnice Na Františku přišla až o čtvrtinu výkonů. Zrušila musela hlavně operace kyčlí či náhrady kloubů. Nyní však jede opět na plný výkon.

Přímé náklady vypočetla na tři miliony korun, do této částky spadají ochranné prostředky, mzdy a především zřízení oddělení pro nakažené nemocí covid-19 s devíti lůžky pro seniory z Michle.

„Musíme ještě počítat třeba s mimořádnými odměnami pro pracovníky, kteří zajišťovali krizový chod nemocnice. Díky tomu, že jsme téměř rodinná nemocnice, jsou procesy u nás jednodušší. Pacienti mají k lékaři blíž,“ říká ekonomický náměstek NNF Jaroslav Pokorný. „Lidé se báli chodit do nemocnic obecně,“ dodává.

„Letní měsíce jsou vždy slabší co do počtu operací i ostatních výkonů, lidé se do nemocnic nehrnou. Nyní se nám jich hlásí poměrně dost, takže možná něco doženeme. Jedeme na všechny operační sály, s maximálním využitím času i kapacit. Máme mnohem víc práce než během koronavirové nákazy. Jsme ale stále v nejistotě, jak budou toto období hodnotit zdravotní pojišťovny,“ dodal Pokorný.

Thomayerova nemocnice ještě škody nespočítala

Thomayerova nemocnice zatím náklady nevyčíslila, podle ředitele Zdeněk Beneš budou činit desítky miliónů korun. Kromě omezení řady neurgentních a dlouhodobě naplánovaných výkonů musela nemocnice omezit také ambulantní péči, jelikož se lidé báli chodit do nemocnic. „Urgentní výkony a ty, které nesnesly odkladu, byly samozřejmě v Thomayerově nemocnici prováděny stále,“ říká ředitel Zdeněk Beneš.

Například na odměnách vyplatila nemonice pro zdravotníky 14,5 milionů korun. „Jednalo se o mimořádné odměny pro zdravotníky, kteří pečovali o covidové pacienty a zcela určitě si to velice zasloužili,“ řekl Beneš. „Významné také bude, zda dojde k dalším vlnám pandemie. Přesný finanční dopad pandemie koronaviru se dozvíme až po vyúčtování roku 2020 ze strany zdravotních pojišťoven, a to nastane přibližně v polovině roku 2021,“ dodal Beneš.

Kompenzační vyhláška
Kompenzační vyhláška řeší propad produkce poskytovatelů zdravotní péče ve výši 30,5 miliard korun. „Nad rámec toho navyšuje úhrady oproti zdravotně pojistným plánům zdravotních pojišťoven o 5 miliard korun, z toho 2,5 miliard korun je určeno pro poskytovatele lůžkové péče, a dále jsou vyčleněny 3 miliard korun na nadprodukci,“ sdělila Pražskému deníku mluvčí ministerstva zdravotnictví Renata Povolná.
„Je naší absolutní prioritou, aby kompenzační vyhláška dala poskytovatelům zdravotní péče jistotu, že epidemie covid-19 jim nezpůsobí finanční problémy. Na druhou stranu musí bonifikovat zejména ty poskytovatele, kteří po celou dobu zajišťují potřebnou péči pro své pacienty a odměnit všechny, kteří se podíleli na zvládnutí této nelehké doby. Některým poskytovatelům tak mohou být poskytnuty i vyšší úhrady, než by jim původně bez epidemie náleželo,“ dodala.
Ministerstvo také připravuje projekt nazvaný DRG restart, jenž si klade za cíl narovnat sytém hrazení hospitalizačních případů.