„Věřím, že pařížská dohoda to posune do oblasti konkrétních kroků. Měli bychom to přetavit do příležitosti nejen z hlediska ochrany životního prostředí, ale primárně z hlediska ekonomického," uvedl šéf Informačního centra OSN v Praze Michal Broža.

Nemusí se dívat příliš daleko. „Největší potenciál je v sektorech energetiky a dopravy," tvrdí náměstek brněnského primátora Martin Ander. Jeho město na pařížskou konferenci rozhodně nečekalo a rozpracovává koncept Smart City Brno, jehož cílem má být snižování energetické náročnosti budov, energetická soběstačnost nebo snižování emisí z dopravy.

Energetické úspory 

Jihomoravská metropole na tom ale pracuje už od roku 2007 a investovala 360 milionů korun do snížení energetické náročnosti 27 místních škol a dvou nemocnic. Díky tomu ročně uspoří 44 100 gigajoulů tepla, což je množství, které by dokázalo vytopit městkou část se šesti až sedmi tisíci obyvateli. Nehledě na to, že město tak každý rok ušetří 23 milionů korun.

Nejdále je v tomto ohledu sídliště Brno-Lískovec, kde se po renovaci budov podařilo snížit jejich energetickou náročnost na třetinu původní spotřeby. „Není to o tom, že budovu jenom obalíte polystyrenem, to zdaleka ne. Musí se řešit tepelné mosty a další opatření," řekl Ander.

Brno se také v poslední době stává stále respektovanějším městem. V celosvětovém žebříčku serveru Numbeo.com, který hodnotí města s nejvyšší kvalitou života, se umístilo na 46. místě. V Česku se tak nejlépe žije právě v Brně, protože v hodnocení předstihlo Prahu, ale i takové metropole jako jsou Madrid, Paříž, Londýn nebo New York.

Brno se míní ještě vylepšit. Chystá ulevit ovzduší a v budoucnu vymění stovku starých autobusů veřejné dopravy za vozy poháněné CNG. To bude asi třetina vozového parku. „Chceme tento podíl potom zvýšit na polovinu," doplnil náměstek Ander s tím, že město bude testovat také elektrobusy. Větší slovo 
v městské dopravě budou mít i bicykly.

Přebytečný proudu

Jenomže zajímavé projekty se nedějí jen ve velkých městech. Například malá středočeská obec Kněžice na Nymbursku se stala energeticky soběstačnou. Nejenže do veřejné sítě dodává vlastní přebytečný proud, ale obyvatele zásobuje i vlastním teplem, které vyrábí z odpadů v zařízení, kvůli němuž si vzala úvěr 42 milionů korun. Návratnost projektanti vypočítali na 15 let.

Projektu, který začal vznikat už v roce 2001, si už všimli za hranicemi půltisícové obce. Loni v listopadu byla dokonce ověšena Evropskou sluneční cenou 2015, kterou uděluje Evropská asociace pro obnovitelné zdroje. „Ideální by bylo odříznutí od distribuční sítě, ale to je nereálné," míní starosta Kněžice Milan Kazda.

Nezbytné biliony

Z obnovitelných zdroj se v budoucnu stane výhodný byznys. Aby státy naplnily závazky předložené v Paříži, bude potřeba v příštích 25 letech investovat do obnovitelných zdrojů energie 12,1 bilionu dolarů, tedy přes neuvěřitelných 302 bilionů korun. To je rozpočet České republiky na příštích asi 275 let.

Ochrana klimatu začíná být stále zajímavější i pro soukromé firmy, a to nejen proto, že by si mohly ukousnout část z peněz směřujících do obnovitelných zdrojů. Všechny střední a velké firmy mají totiž ve svých byznystrategiích zakomponovanou i ochranu životního prostředí. 
„V byznysu je to ale trochu složitější než u měst. Byznys je velmi rozmanitý a je rozdíl mezi firmou působící v těžkém průmyslu a tou, která využívá ke svému podnikání jen kancelářské budovy," vysvětlil Vesselin Barliev z platformy Byznys pro společnost.

V současné době vidí největší možnosti, kde ušetřit na energiích, v logistice, i když 
v příštích desetiletích bude nadále dominovat kamionová doprava. „Zatím tu není žádná alternativa. Železnice není atraktivní pro rychloobrátkové zboží," vysvětlil.

Snaha omezit emise skleníkových plynů je ovšem celosvětový trend, v němž v posledních letech udávají trochu překvapivě tempo Spojené státy. Přestože tato země formálně nepřistoupila ke kjótskému protokolu, snižovala emise rychleji než kterákoliv země nebo blok zemí na světě. V předešlých pěti letech každých deset dnů zavřela jednu uhelnou elektrárnu.

Spotřebu uhlí poprvé v roce 2014 snížila Čína, která loni zavřela tisíc uhelných elektráren. Petra Honcová z Klimatické aliance a Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha upozorňují, že právě Čína společně s Japonskem postavila více solárních elektráren než zbytek světa dohromady.
Ve výstavbě větrných elektráren pak dominují Spojená státy, Čína a Indie. Evropa v inovacích trochu polevila. V desítce největších podporovatelů jsou jen tři evropské země.

Oteplující se planeta.