Svaz průmyslu a dopravy (SPČR) odhadl, že zavedení kurzarbeitu by mohlo zachránit až šest tisíc pracovních míst. V příštích dvou letech by totiž na kurzarbeit mělo jít až 800 milionů korun.
Má nicméně háček. Na podporu z evropských peněz si mohou sáhnout jen průmyslovější podniky. A druhou důležitou podmínkou je to, aby dotyčné firmy v poslední době nečerpaly větší dotace z fondů EU (nad hranici  200 tisíc eur 
v posledních třech letech).  Tak to žádají evropské směrnice.

Příklad z minula

„Požadovali jsme, aby školení byla především praktická. Nikoli vysedávání a poslouchání lektora, ale spíše ve stylu Baťovy školy práce," řekl Deníku viceprezident SPČR Pavel Juříček, který finální podobu kurzarbeitu vyjednával.

„Po dobu, co pro daného zaměstnance není jeho obvyklá práce, si bude doplňovat vzdělání technického charakteru 
a zvyšovat kvalifikaci. Bude to možnost pro dělníky, nízkokvalifikované profese, kde je riziko ztráty zaměstnání nejvyšší. Například zámečník si udělá ještě svářečský kurz," vysvětluje Pavel Juříček.

O finální podobě kurzarbeitu se rozhodlo už minulý týden. V pondělí pak přidalo ministerstvo práce a sociálních věcí i konkrétní datum: první zájemci z řad firem mohou o dotaci požádat už 17. září. Tehdy bude  zveřejněna výzva na internetových stránkách Evropského sociálního fondu. První firmy by pak peníze mohly dostat nejspíše už  v polovině října.  Maximální výše příspěvku, kterou může firma na svého zaměstnance měsíčně dostat, je 31 tisíc korun. Vždy ale záleží na platu zaměstnance. Je-li jeho mzda nižší, příspěvkem z EU si ji zvýšit nemůže.

„Doba poskytování podpory je stanovena na půl roku, 
s možností prodloužení až na 12 měsíců, pokud takové prodloužení uzná Úřad práce ČR za účelné a nezbytné pro trh práce," doplňuje ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).

Také on zdůrazňuje, že podpora nebude zcela automatická. Firma musí dokázat, že jí    v meziročním čtvrtletním srovnání tržeb k počtu zaměstnanců klesla produkce 
o více než pětinu. Bude také platit pravidlo, že výpadek ve ve výrobě musí být  větší než jeden  a zároveň menší než tři dny. V poslední řadě také musí firma dokázat, že výpadek zakázek řešila alespoň jeden měsíc tím, že zaměstnance poslala domů takzvaně na paragraf (při částečné nezaměstnanosti platí firma zaměstnanci ze svého 60 procent průměrného výdělku).

Český kurzarbeit je odlišný od toho německého. U našich západních sousedů v době výpadku výroby firmy zkrátí lidem úvazek a rozdíl zaplatí stát. V našem případě bude kurzarbeit spíše odesláním na školení.