Podle předsedy OS Kovo Josefa Středuly existují signály, že by podniky mohly v důsledku tohoto kroku přesouvat svou výrobu do ciziny. K evropské fiskální smlouvě se jménem ČR odmítl minulý týden v Bruselu připojit premiér Petr Nečas (ODS).

Několik přesunů výroby se v minulosti už uskutečnilo, a "ani zdaleka to nebylo z finančních důvodů", uvedl Středula. Například Siemens, který zde měl 1000 zaměstnanců, před časem přesunul výrobu do Německa a do Rakouska. Podobně nedávno ukončily výrobu v ČR tři rakouské firmy, které se vrátily do Rakouska. "Náš postup může znamenat, že se zvýší tempo, kdy se budou přesouvat (firmy) dál," upozornil Středula.

O smlouvě se bude dál diskutovat

Fiskální smlouva EU má zavést dluhovou brzdu a posílit rozpočtovou odpovědnost zemí eurozóny. Česko v tom, že se odmítlo připojit, zůstalo s Velkou Británií v rámci EU osamoceno a jeho postoj vyvolal v unii nepochopení. Podle Nečase se o smlouvě bude diskutovat dál.
Pro připojení Česka ke smlouvě jsou vedle odborářů i zaměstnavatelé. Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR je klíčové, aby ČR byla aktivní součástí formulování budoucí podoby eurozóny a EU. "Vyčleňovat se z důležitých jednání, jako jsou summity členů eurozóny a signatářů paktu, nepovažuje tuzemský byznys za účelné," upozornil mluvčí svazu Milan Mostýn.

Svaz podle Mostýna registruje pozici předsedy vlády, který si chce nechat čas na rozmyšlenou. "Současně věří, že se vláda k fiskální unii přidá i vzhledem k tomu, že je v souladu s jednou z hlavních vládních priorit, kterou je rozpočtová odpovědnost," uvedl Mostýn. "Obáváme se toho, že v případě odmítnutí smlouvy by utrpěla pověst České republiky a kredit českého byznysu u našich evropských partnerů," dodal.
Odboráři dnes rovněž kritizovali daňovou politiku vlády. "Ministr financí nebyl schopný loni vybrat minimálně 60 miliard (korun) na daních, a to je situace, která je skutečně neudržitelná," řekl předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil. Odbory tak požadují opětovné zavedení progresivního zdanění.

Neměl by se podle nich ani zavádět nový pilíř penzijního systému, v jehož rámci si budou lidé moci vyvádět část sociálního pojištění ze státního systému na individuální účty u soukromých penzijních společností. Státní rozpočet to podle Zavadila bude stát asi 20 až 40 miliard korun ročně.

Čtěte také: Nečas: Podpis fiskální úmluvy EU nevylučuji