Konkrétně se jedná o exekuce postavené na rozhodčích doložkách. O těch v roce 2011 Nejvyšší soud rozhodl, že jsou z velké části protiprávní a že by tedy podobné návrhy měly soudy nižší instance z moci úřední automaticky zamítat. Ne vždy tak ovšem činí. Dlužníci, proti nimž je exekuční řízení vedeno, pak musejí podat návrh na jeho zastavení.

Mohou přitom ušetřit značnou částku. „Za paní L. R., jsme podali loni v létě návrh a soud v Písku exekuci zastavil,“ popisuje poslanec Jan Farský (STAN), který seminář svolal, jeden z případů. Po dotyčné ženě věřitel vymáhal 120 tisíc a měla i čtyři další exekuce. Firma, která dluh vymáhala, pak podal návrh znovu, ale snížila částku na 37 tisíc. To je o dvě třetiny méně. Nakonec se dohodl splátkový kalendář.

„Paní L. R. se tak dostala z neřešitelné situace a dokázala splatit i ostatní exekuce,“ dodal Farský. Podle neziskových organizací je ovšem tato situace neudržitelná. Pro dlužníka je sice trestem za jeho neaktivní přístup při řešení dluhů exekuce, ale nesmí to být nezákonná exekuce.

Analýza nutná 

Podle ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) její úřad v této věci dělá, co může. Mimo jiné poslal soudcům dopis, v němž je na rozhodnutí Nejvyššího soudu upozornil, i tabulku se soupisem exekucí, o které by se mohlo jednat. „Tabulka obsahovala neskončená řízení, nikoliv ty, kde pohledávka již byla vymožena,“ uvedla Benešová.

Prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová v té souvislosti uvedla, že chybí metodika: „Je potřeba, aby byla vypracována analýza rozhodnutí Nejvyššího sodu s uvedením, kterých rozhodčích doložek se týká.“