Senátní návrh počítá s tím, že lidé, kteří pobírají příspěvek na živobytí déle než půl roku a nevykonávají veřejnou službu nebo krátkodobé zaměstnání, by nadále dostávali jen částku na úrovni existenčního minima.

Pokud lidé v hmotné nouzi aktivní budou, částka se jim bude zvyšovat. Měli by navíc dostávat 40 % rozdílu mezi životním a existenčním minimem. Mohli by dosáhnout částky životního minima, případně i vyšší sumy.

Návrh se vrací do stavu za Nečasovy vlády

Návrh má úpravu veřejné služby částečně vrátit do stavu před sociální reformou bývalé vlády Petra Nečase (ODS), do níž zasáhl Ústavní soud. Na rozdíl od předchozí úpravy proto novela nezavádí žádné sankce za nesplnění veřejné služby. Naopak počítá s uhrazením až 300 korun měsíčně na náklady na dopravu, které by lidé s veřejnou službou měli.

Krajské úřady práce mají podle novely poskytovat obcím až 1000 korun jako příspěvek na pracovní prostředky pro osoby vykonávající veřejnou službu. Úřady by také měly brát při přidělování veřejné služby ohled na vzdělání a praxi klientů.

Poslanci do senátní novely doplnili pasáž, podle níž se do odůvodněných nákladů na bydlení pro účely příspěvku na živobytí mají započítávat prokazatelné vynakládané výdaje, avšak maximálně do výše 75 % normativních nákladů na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře.