Růst českého hospodářství vloni mírně překonal tempo Evropské unie. Jedním z klíčových faktorů byl zahraniční obchod. Jeho přebytek přesáhl 160 miliard korun, což je nejvyšší kladná bilance v historii. Více než 80 procent veškerého vývozu mířilo do EU.

„Průmysl vytvářel bezmála třetinu přidané hodnoty české ekonomiky. Byl páteří vývozu. Jen dopravní prostředky tvořily téměř 30 procent hodnoty celkového exportu tuzemského zboží,“ konstatuje předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Průmysl rostl ve srovnání s Německem trojnásobným tempem. Množství vyrobených motorových vozidel dosáhlo 1,35 milionu. Dařilo se i kovovýrobě a produkci počítačů, elektronických a optických přístrojů.

Na druhou stranu ale pokračoval dlouhodobý útlum těžby a dobývání. Výkony chemického průmyslu i energetiky byly poznamenány výpadky výrobních zařízení.

Trh práce trhá rekordy

„Česko drželo prvenství mezi státy EU v celkové míře nezaměstnanosti, která v závěru roku klesla až na 3,6 procenta, i v míře zaměstnanosti mužů. Podniky hledaly nové pracovníky s obtížemi,“ uvádí Karolína Súkupová, analytička ČSÚ.

Průměrné mzdy rostly o 3,7 procenta, nejvyšším tempem za posledních osm let.

Meziroční cenový vývoj byl vloni ovlivněn pohyby cen ropy. Potraviny dál zlevňovaly. Ceny nemovitostí naopak rostly, a to dvouciferným tempem. „Nízká míra inflace byla přítomná v celé Evropské unii. Spotřebitelské ceny v ní během loňska vzrostly o 0,3 procenta. Na konci roku se ale vývoj obrátil a většina sledovaných cen začala růst,“ vysvětluje analytik ČSÚ Jiří Kamenický.

Na konci loňského roku žilo v Česku 10,579 milionu obyvatel, meziročně o 25 tisíc více. Přírůstek byl dán hlavně stěhováním. Z pětiny se na něm však podílel i fakt, že počet narozených převýšil počet zemřelých, a to nejvíc za posledních šest let. Populace dál stárla. Lidé starší 64 let představovali na konci roku 18,8 procenta obyvatel Česka.