Informoval o tom v pátek Český statistický úřad. V dlouhodobém pohledu jde podle statistiků o nejnižší úroveň nezaměstnanosti od 2. čtvrtletí 2009.

Meziroční pokles nezaměstnanosti se ve třetím čtvrtletí rovnoměrně projevil v mužské i ženské populaci. Proti druhému čtvrtletí se průměrný počet nezaměstnaných snížil o 15.100 osob.

ČSÚ vychází z obecné míry nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). To se promítlo do rozdílu mezi výší obecné míry nezaměstnanosti a míry registrované nezaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Tendence vývoje obou měr byly podobné, míra registrované nezaměstnanosti MPSV dosáhla v letošním 3. čtvrtletí 8,1 procenta, což je o 0,5 procentního bodu méně než před rokem.

Růst úrovně zaměstnanosti v posledních čtvrtletích se podle ČSÚ projevil i absolutním poklesem počtu osob nezaměstnaných rok a déle, neboť oproti minulému roku se snížil jejich počet o 20.800 osob a činil 139.600 osob. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných z celkového počtu nezaměstnaných osob se letos ustálil kolem hranice 40 procent a v letošním třetím čtvrtletí činil 40,4 procenta.

Nejčastěji nezaměstnaní jsou lidé se základním vzděláním

Z hlediska vzdělání mají nízkou míru nezaměstnanosti trvale vysokoškoláci (2,9 procenta) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou, a to 4,8 procenta. Vysoká míra nezaměstnanosti naopak přetrvává u osob se základním vzděláním, činí 24 procent.

Statistici také zjišťovali data o občanech, kteří nepracují, práci aktivně nehledají, přitom ale tvrdí, že by pracovat chtěli. V letošním třetím čtvrtletí jich bylo 191.000, meziročně o 16.400 více. Většina osob, které by chtěly pracovat, však nemůže ihned nastoupit do případného zaměstnání. Nejpozději do 14 dnů je schopno nastoupit 58.200 osob.