Jedním z nejpostiženějších míst je malá vesnice Zeerijp, která sice vypadá na pohled idylicky, ale při bližším zkoumání naleznete trhliny na domech, školách i historických budovách. „Najednou jsem zaslechl dvě silné rány, jednu po druhé. Pak se vše začalo třást,“ popsal místní farmář Bert-Jan Huizing průběh lednových otřesů, které dosáhly 3,4 stupně a byly nejsilnější za posledních šest let.

Zemětřesení zřejmě způsobují obrovské vzduchové kapsy, které v podzemí zůstaly po odsání plynu. Lokalitu Leermens v blízkosti Zeerijpu, kde už těžba skončila, v současnosti obklopuje velký plot, ale místní obyvatelé mohou stále cítit, jak se někdy země pod jejich nohama pohybuje.

Právě tváří v tvář vlně veřejného hněvu nad možným ohrožením životů a majetku nizozemská vláda kapitulovala a oznámila, že veškerá těžba plynu v Groningenu skončí do roku 2030. Stane se tak navzdory tomu, že projekt přinesl do státní kasy miliardy eur. A to zejména díky smlouvám o vývozu plynu, převážně s Francií a Německem,

Unikátní podzemní zásobník plynu Háje u Příbrami
Desítky kilometrů chodeb plných plynu. Pod zemí u Příbrami se rozpíná unikát

I přes oznámení o uzavření ložiska se zde stále těží 93 milionů metrů krychlových zemního plynu, což představuje polovinu celé nizozemské produkce. Na vrcholu těžby v roce 2013 přitom bylo ze země získáno 23,9 miliard metrů krychlových plynu. Odhadované zbývající zásoby 2,8 bilionu metrů krychlových plynu by při stávajícím tempu přitom vystačily přibližně na 80 let těžby.

„Rok 2030 je stále daleko a my se můžeme dočkat mnohem více zemětřesení,“ varuje Huizing. Pěstitel brambor a otec čtyř dětí pracuje na půdě, kterou předci jeho rodiny obdělávali po 250 let. Jeho dům sice utrpěl pouze několik prasklin, ale jako radní a prezident místního fotbalového klubu má mnohem větší obavy o komunitu.

Konsorcium vedené Gazpromem již hromadí potrubí pro Nord Stream 2 v Mukranu na ostrově Rujána.
Plynovod Nord Stream je hybridní zbraň Ruska, prohlásil polský premiér

Mimo jiné dohlíží na projekt výstavby nové vesnické školy, který byl zahájen poté, co odborníci označili starou budovu za životu nebezpečnou. Prefabrikované domky pak mají posloužit jako útočiště pro lidi, u nichž hrozí, že jim při příštích otřese spadne na hlavu střecha.

Ne, vše se však dá zachránit. Jediný místní hostinec je po posledních otřesech obehnaný bezpečnostním plotem a hrozí mu demolice. „Při zemětřesení utrpěl takové škody, že byl prohlášený za neobyvatelný,“ řekl Huizing. „Všude tady jsou budovy, domy a farmy, v nichž se již lidé necítí bezpečně.“

Politický horký brambor

Nizozemská vláda ustanovila v březnu nezávislou komisi, která dostala za úkol rozhodnout o přibližně 14 tisících nárocích na odškodnění. Energetické společnosti již přislíbily, že všechny kompenzace zaplatí.

„Všechny účty za škody spojené s produkcí plynu budou uhrazeny,“ uvedl Shell Netherlands, který drží poloviční podíl ve společnosti Nederlandse Aardolie Maatschappij BV (NAM). Ta od roku 1963 těží plyn v groningenském ložisku zemního plynu. Druhou polovinu pak vlastní ExxonMobile.

Lodě v Severním ledovém oceánu. Ilustrační foto.
Číňané chtějí do Evropy přes Arktidu. Budují Polární hedvábnou stezku

Místní obyvatelé si však stěžují, že se topí v byrokracii, protože si politické strany přehazují tento problém jako horký brambor. Mnozí z obyvatel, kteří zde žijí, jsou už v pokušení spíše spoléhat na osud, než na politiky. „Kdybych byl cynický, řekl bych, že skoro chceme, aby došlo k dalšímu zemětřesení, aby se tento proces pohnul kupředu,“ uzavřel Huizing.

Společnost ČEPS staví tyto ochranné transformátory v rozvodně Hradec u Kadaně. Právě na propojení s Německem totiž vzniká nejvíc neočekávaných přetoků elektrické energie.
Velmi drahý odpor k jádru. Problémy v rozvodné síti stojí Němce miliardy ročně