Kontroloři zjistili, že některé části závěrečného účtu nebyly úplné a informace neodpovídaly údajům ve finančních výkazech nebo v účetní závěrce za rok 2015. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) například neuvedlo hodnocení hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti výdajů na úrovni kapitoly tak, jak to stanovují předpisy.

Objevovaly se zde chyby za více než 25 miliard korun, přičemž uživatelé účetní závěrky tak v řadě případů dostávají jinou informaci, než jakou by získali při zobrazení skutečnosti v souladu s účetními předpisy. "Účetní závěrka přitom musí být podle zákona o účetnictví sestavena tak, aby na jejím základě mohl její uživatel dělat ekonomická rozhodnutí," stojí ve zprávě NKÚ.

Podle ministerstva však pochybení vyplývají z rozporu mezi účetními postupy NKÚ a metodickým výkladem ministerstva financí, kterým se řídí ministerstvo průmyslu a obchodu. „Musím jednoznačně uvést, že výstupy této kontrolní akce nepovažujeme za relevantní. Na ministerstvu průmyslu se žádné finanční prostředky skutečně neztratily. Trvám na tom, že MPO vedlo své účetnictví správně a úplně a ve své účetní závěrce podávalo správné informace a postupovalo v souladu s metodickým výkladem Ministerstva financí,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček.

Podle MPO tak připadá 15 miliard na rozdílný výklad účetní legislativy. "S ministerstvem financí jsme opakovaně konzultovali spornou problematiku před i v průběhu kontroly. Na výsledky těchto konzultací jsme NKÚ upozornili jak při vlastní kontrole, tak i v odvolacím řízení. Kolegium NKÚ ale ve zdůvodnění zamítnutí námitky uvádí, že názor ministerstva financí nelze pokládat za právně závazný," dodal ministr Jiří Havlíček.

Při kontrole údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu kontroloři zjistili nesprávnosti za 15,7 miliardy korun. Nejvýznamnější spočívala v chybném zatřídění dotací poskytnutých na obnovitelné zdroje energie. Ministerstvo je vykázalo jako výdaje na vlastní činnost ministerstva. Takto vykázaný číselný údaj tak podává jinou informaci, než jaká je zveřejněna v závěrečném účtu kapitoly. Nelze z něj zjistit, že jde o jeden z nástrojů řízení energetické politiky státu. Číselné údaje v této oblasti, která souvisí mimo jiné i s veřejnou podporou, jsou tak zatíženy uvedenou chybou.

Kontrola dále upozornila například na to, že ministerstvo hospodařilo s téměř stovkou milionů korun z Programu energetických úspor zcela mimo rozpočet a nakládalo s nimi bez zákonného zmocnění jen na základě smlouvy uzavřené s bankou.

Ministerstvo průmyslu a obchodu se však i nadále neztotožňuje s výkladem metodik NKÚ v některých oblastech účetnictví a například nepokládá pochybení v celkové hodnotě 4,2 miliardy korun z přílohy účetní uzávěrky, tj. účtování na podrozvahových účtech, za stejně závažné, jako pochybení na rozvahových a nákladových účtech. Dále zpochybňujeme částku 2,5 miliardy korun, která by měla být podle názoru NKÚ chybou ve vlastním účetnictví. Jedná se pouze o nepřesné vykázání údaje v přehledu o finančních tocích.