NKÚ prověřoval využití peněz na IT v letech 2010 až 2014, kdy MPO vedli postupně Vladimír Tošovský (za ČSSD), Martin Kocourek a Martin Kuba (oba ODS), Jiří Cienciala (nestraník) a Jan Mládek (ČSSD). Ministerstvo podle kontrolorů například zaplatilo sedm milionů korun za dva informační systémy, které nikdo nevyužívá.

Jedním z nich je systém NECHELA pro obchod s nespotřebovanými chemikáliemi. "Od jeho vzniku v roce 2010 se v něm zobchodovaly chemikálie jen za 13.000 korun, přičemž samotný systém vyšel na 5,3 milionu korun. Od roku 2012 se s pomocí tohoto systému neuzavřel žádný obchod," uvedla mluvčí NKÚ Olga Málková.

Přísná pravidla

MPO přitom podle ní ještě před vytvořením NECHELA vědělo, že o systém není zájem kvůli přísným pravidlům a chybějícím předpisům. Bez schválení potřebných zákonů byl v roce 2010 spuštěn také systém NEO za 1,9 milionu, který měl umožnit obchodování na burze s vedlejšími produkty a výrobky z odpadů, a tak přispět k efektivnějšímu nakládání s odpady.

Ministerstvo uvedlo, že problémy se týkají pouze těchto dvou systémů. Navíc u NECHALA podle Kotrby nízký objem obchodů neznamená, že systém nefunguje. "Jeho preventivní funkce spočívá již v povědomí o možnosti využít tento nástroj. Je plně funkční," uvedl mluvčí. U NEO se podle něj nedalo v roce 2010 předvídat, že se bude dlouhodobě odkládat příprava potřebného zákona. Ministerstvo pracuje na využití systému pro další komodity, dodal.

Kontroly rovněž ukázaly, že ministerstvo si nechávalo tendry na IT zpracovávat různými firmami za podstatně rozdílné ceny. "Ceny za stejné služby se v některých případech lišily i více než dvojnásobně," uvedla Málková. Za organizaci jednoho tendru MPO zaplatilo třeba 35.000 korun, jiné firmě za obdobnou službu 90.000 korun.

"Ministerstvo navíc využívalo tyto služby i v případě nejjednodušších zakázek, například zakázek zadaných přes e-tržiště. Podle NKÚ měli alespoň jednodušší zadávací řízení administrovat zaměstnanci ministerstva, kteří mají tuto činnost v pracovní náplni," doplnila mluvčí.

Podle mluvčího ministerstva však nelze srovnávat služby při správě tendrů. "Veřejné zakázky, u kterých bylo využíváno služeb externích administrátorů, se lišily svou odbornou specifikací, věcným zaměřením, rozsahem poskytovaných služeb a časovým vymezením jednotlivých zadávacích řízení. Z toho důvodu byly z logiky věci externí služby poskytovány za různé ceny," sdělil Kotrba. Navíc podle něj není pravda, že by externí služby ministerstvo využívalo i u nejjednodušších zakázek přes e-tržiště. "Na e-tržišti se zadávaly pouze navazující veřejné zakázky na externě administrované nadlimitní veřejné zakázky," doplnil.