Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na správu DPH při přeshraničním elektronickém obchodování mezi obchodníky a spotřebiteli. Ve spolupráci se Spolkovým účetním dvorem Německa prověřil, jak je systém správy této daně ze strany Evropské unie nastaven, jak v praxi funguje, jaký měl dopad do státního rozpočtu a jak postupovala finanční a celní správa.

Kontrola ukázala, že ani hodnota zaslaného zboží a poskytnutých vybraných služeb, ani hodnota odvedené DPH nejsou vůbec známy. Příčinou je hlavně nedostatečná mezinárodní výměna informací a nevhodné rozdělení pravomocí mezi jednotlivé státy Evropské unie.

Airbnb. Ilustrační foto.
Zdanění Airbnb: finanční správa a pražský magistrát si budou vyměňovat informace

Generální finanční ředitelství (GFŘ) se vůči závěrům NKÚ ohradilo. V některých oblastech, které kontroloři zkritizovali, podle něj patří země k evropské špičce. „Nejproblematičtější oblast této činnosti, správu tzv. neusazených osob, se Finanční správa snažila zefektivnit zásadními organizačními změnami. Ty ale svůj největší efekt přinesou s určitým časovým odstupem,“ řekl generální ředitel Finanční správy Martin Janeček.

Odpovědnost za výběr daně má ten stát, do kterého byly zboží nebo vybrané služby poskytnuty z jiné země. Ten se však o uzavřeném obchodu nemusí vůbec dozvědět. Pokud si český spotřebitel objedná zboží z německého e-shopu, povinnost odvést DPH má dodavatel – tedy německý e-shop. „Problém je, že pokud dodavatel sám od sebe finančnímu úřadu ČR uzavřený obchod nepřizná, tak se o něm daný správce daně vůbec nemusí dozvědět. A pokud o něm neví, nemůže daň vyměřit ani ji případně vymáhat,“ vysvětlil člen NKÚ Jiří Kalivoda, který kontrolu vedl.

V zahraničí jsou orgány aktivní, v Česku laxní

Navzdory nevhodně nastavenému systému ale orgány finanční správy měly možnost se přeshraničními obchody aktivně zabývat a zjišťovat, zda jednotlivé subjekty odvádějí daně, jak mají. Podle zjištění úřadu však byly v této aktivitě velmi liknavé. Konkrétní postupy přitom existují, inspirovat se lze například ve Velké Británii, Finsku, Lotyšsku, Dánsku, ale i Bulharsku, kde kromě vyhledávání povinných osob uplatňují další opatření k výběru daní – od spolupráce s karetními a platebními společnostmi přes komunikaci s dopravci a přepravními firmami až po monitorování e-shopů.

Ilustrační foto.
Vláda má jasno, nepodpoří zrušení EET ani změnu v zajišťovacích příkazech

Kontroloři proto podnikli pokus. Vytipovali patnáct známých zahraničních e-shopů, které nabízejí doručení zboží do ČR, a dotázali se u Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj, jestli jsou registrovány v ČR k platbě DPH a jak plní své povinnosti. Výsledek? Finanční správa potřebné informace neměla.

Změna přijde v roce 2021 s novými pravidly

„Řada subjektů je usazena v zahraničí a často nemají v České republice zástupce. Úřední komunikace s nimi je tak obvykle velmi obtížná,” brání se GFŘ. Celkovou hodnotu zboží v rámci elektronického přeshraničního obchodu údajně nemá jak zjistit, protože unijní systém není nastaven tak, aby získával informace povinně a plošně.

Ředitelství upozornilo také na to, že povinnost registrovat se k platbě DPH mají zahraniční e-shopy teprve poté, co českým zákazníkům dodají zboží za více než 1,14 milionu korun. To by se mělo změnit v roce 2021, kdy vstoupí v platnost nová unijní pravidla. Díky nim by měla podnikatelům odpadnout povinnot registrovat se k placení DPH v každé zemi zvlášť, na druhou stranu se limity v oblasti zasílání zboží výrazně sníží.

Česká pošta
Pošta v hospodě? Projekt je ve skluzu, ministerstvo státní podnik nekontroluje