Vyjádření celní správy ČTK zjišťuje.

Mezi spotřební daně patří třeba daně z minerálních olejů, lihu, tabáku nebo energií. NKÚ prověřoval efektivnost jejich výběru a postup celních orgánů při jejich správě v letech 2012 až 2015. Náklady na výběr spotřebních daní stoupaly v posledních letech podle kontrolorů kvůli narůstajícímu počtu povinností a subjektů, kterých se daně týkají.

Podíl spotřebních daní v daném období na daňových příjmech státu klesal, a v roce 2014 dosáhl nejnižší hodnoty od roku 2005. Ve srovnání se zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která sdružuje přes tři desítky ekonomicky nejrozvinutějších států světa, ale mělo Česko podle NKÚ stále ze spotřebních daní nadprůměrné příjmy.

Kontroloři se zaměřili i na dva projekty dohromady za 68 milionů korun, které měly zlepšit fungování Celní správy ČR a ušetřit. Celní správě se však nepodařilo podle kontrolorů dosáhnout snížení administrativní zátěže. Třeba počet systemizovaných míst, který měl jeden z projektů snížit, klesl oproti předpokládaným 403 jen o 13 civilních zaměstnanců. Generální ředitelství cel také podle mluvčí NKÚ zavedlo několik IT produktů s cílem získat potřebná data ke správě spotřebních daní, ale získaná data nedokáže dostatečně automatizovaně zpracovávat.

"Úsporu 83 milionů korun ročně by přineslo, pokud by administrativní úkony, které nyní zpracovávají celníci ve služebním poměru, začali vykonávat civilní zaměstnanci, jako je tomu například u Finanční správy ČR," sdělila mluvčí kontrolního úřadu. "Celníci by měli plnit úkoly, které odpovídají náplni práce bezpečnostního sboru, kterým celní správa je," doplnila.